Suche
Počet žádostí o azyl v Rakousku stále klesá: Rok změn!
Rakousko zaznamenalo v srpnu 2025 32% pokles žádostí o azyl. Většina pochází z Afghánistánu.
Počet žádostí o azyl v Rakousku stále klesá: Rok změn!
V srpnu 2025 pokračoval pokles žádostí o azyl v Rakousku. Podle aktuálních zpráv bylo od začátku roku podáno celkem 11 622 žádostí o azyl, což je o 32 procent méně než ve stejném období loňského roku, kdy se jednalo o 17 171 žádostí. Počet žádostí v srpnu byl 1 403, což je o 179 méně než v červenci. Většina žadatelů pocházela z Afghánistánu, kde ze 405 hlášení v srpnu bylo pouze 195 evidováno jako nových. Ilustruje to trend k vícenásobným žádostem, protože 4 545 z celkového počtu žádostí podaných v letošním roce je považováno za původní, což představuje 39 procent.
Nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) vedlo k tomu, že o azyl v Rakousku žádají zejména ženy, které mají nárok na ochranu, pokud jim byla dříve poskytnuta pouze doplňková ochrana. Tato změna by mohla mimo jiné dále ovlivnit dynamiku žádostí o azyl, přičemž do konce srpna 2025 bylo v Evropě evidováno celkem 528 444 žádostí o azyl, což je oproti předchozímu roku pokles o 20 procent. Během této doby se počet aplikací v některých zemích vyvíjel odlišně; Zatímco Lotyšsko (+18 procent) a Lucembursko (+8 procent) zaznamenaly nárůst, počet žádostí klesl v zemích jako Kypr (-65 procent) a Německo (-38 procent).
Negativní rozhodnutí a deportace
V období od ledna do srpna 2025 bylo v Rakousku zamítnuto nebo přerušeno 20 790 řízení. 1269 lidí se přitom své ochrany dobrovolně vzdalo a zemi opustilo. Azyl nebo doplňková ochrana byla udělena v 6 984 případech. Zarážející je zejména to, že žadatelé z Maroka, Gruzie a Indie měli v srpnu malou šanci na získání azylu, což podtrhuje problémy při zpracování žádostí o azyl.
Do konce srpna bylo také zdokumentováno 9 080 deportací, z nichž 4 717 bylo dobrovolných a 4 363 vynucených. V tomto bodě vyvstává otázka integrace žadatelů o azyl v Rakousku, protože každá druhá deportovaná osoba byla odsouzena za trestný čin. Vysoký počet 619 převozů v Dublinu podtrhuje aktivní roli Rakouska v evropském azylovém systému, přičemž z těchto postupů mají prospěch zejména Afghánci, Syřané a Alžířané.
Rakousko v evropském kontextu
Při pohledu na celkovou situaci zaujímá Rakousko významné postavení v evropských statistikách. V počtu obyvatel je země na 11. místě a v absolutním vyjádření na 9. místě v rámci EU za Belgií, Švýcarskem a Nizozemskem, ale před Polskem a Irskem. Tato čísla ilustrují výzvy a zároveň odpovědnost, kterou Rakousko nese při jednání s žadateli o azyl a migrací.
Posun v politické scéně se odráží také v kritickém přístupu k číslům a vývoji. Ministr vnitra Gerhard Karner zdůrazňuje potřebu přísné azylové politiky, zatímco FPÖ ho kritizuje za návštěvu delegace Talibanu a vyzývá k rezignaci. Přes tyto politické spory zůstává středem pozornosti opatření proti nelegální migraci a převaděčské mafii, která vedla k poklesu nelegálního překračování hranic.
Pokud jde o status quo základních služeb, lze říci, že v současné době tam žije 55 923 lidí, což je výrazný pokles z téměř 93 000 na začátku roku 2023. Zároveň se snížil počet federálních čtvrtí z více než 30 na současných 8, což odráží snížení infrastruktury kvůli menšímu počtu žádostí o azyl. Demontáž již pokračuje v Nickelsdorfu a Hügelu, kde zastaralá zařízení odrážejí pokles nelegální migrace.
Vývoj kolem azylu a migrace zůstává v Rakousku složitým problémem, o kterém se nadále politicky a společensky diskutuje.