Zákon o ochraně klimatu v kritice: Gewessler varuje před prohlášením o bankrotu!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Ministr životního prostředí Totchnig představuje kritizovaný návrh za zákon o klimatu, který ponechává ústřední cíle a cíle odvětví. Gewessler varuje před negativními důsledky pro klima a ekonomiku.

Umweltminister Totschnig präsentiert einen kritisierten Entwurf für ein Klimagesetz, der zentrale Ziele und Sektorziele auslässt. Gewessler warnt vor negativen Folgen für Klima und Wirtschaft.
Ministr životního prostředí Totschnig představuje kritizovaný návrh za klimatický zákon, který vynechává cíle centrálního a sektoru. Gewessler varuje před negativními důsledky pro klima a ekonomiku.

Zákon o ochraně klimatu v kritice: Gewessler varuje před prohlášením o bankrotu!

24. srpna 2025 byl na ministerstvu zveřejněn nový návrh zákona o klimatu Norbert Tettschnig, ministr životního prostředí ÖVP. Tento návrh, který je vnímán jako významný krok dozadu v ochraně klimatu, byl schválen Leonore Gewessler, vůdce klubu Greens, byl ostře kritizován. Popsala to jako „prohlášení o bankrotu v oblasti klimatické politiky“, protože klíčové cíle, včetně cíle neutrality klimatu do roku 2040, nejsou v návrhu zákona uvedeny v návrhu.

Návrh byl prezentován jako výrazně kratší než předchozí verze a vzdává se klíčových klimatických cílů. Rovněž byl odstraněn důležitý obsah, jako je „občanská rada pro klima“ a předpisy o financování mezinárodního klimatu. Místo toho se Totschnig primárně zaměřuje na splnění cílů v oblasti klimatu EU, které do roku 2030 vyžadují snížení emisí o 48% ve srovnání s rokem 2005.

Kritika cílů chybějícího sektoru

Jedním z ústředních obav Gewessler je nedostatek cílů závazného sektoru v novém návrhu zákona. Zdůrazňuje, že tyto jsou zásadní pro dosažení současných a budoucích klimatických cílů. Bez těchto závazných cílů a možných sankcí se domnívá, že zákon je neudržitelný. Gewessler také varuje před možnými negativními dopady na ekonomiku a trh práce, jako jsou ztráty pracovních míst a riziko konkurenčních nevýhod.

V návrhu Totschniga má vláda do konce října 2026 rozhodnout o „harmonogramu klimatu“. Tento plán však nebude právně závazný. V návrhu jsou cíle sektoru určovány pouze jako „indikativní“, což výrazně snižuje asertivitu a závažnost projektu. Je třeba zřídit poradenskou a dobrovolnou klimatickou marži, ale není nařízena přímo univerzitní konference, ale politickou řídící skupinou.

Účinky na rakouské klimatické cíle

Rakousko čelí výzvě jednat v harmonii s cíli klimatu EU. Patří mezi ně komplexní snížení emisí skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 a zpřísnění za rok 2030, což vyžaduje čisté snížení o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Pokud by v této souvislosti nebyly splněny cíle v oblasti klimatu EU, mohly by hrozí, že budou kompenzovány nákupem osvědčení o ochraně klimatu ze zahraničí. Zdá se, že bývalé cíle v oblasti klimatu, které vyžadovaly čistou neutralitu skleníkových plynů do roku 2045, se od současného politického návrhu vzdálily daleko.

Stručně řečeno, je vidět, že současný návrh zákona o klimatu Norberta Totschniga se setkal se silnou kritikou nejen od Leonore Gewessler, ale také od mnoha odborníků a environmentalistů. Jejich obavy z chybějících klimatických cílů a potenciální poškození budoucích generací se nezdá být neopodstatněné, protože vláda roste tlak, aby podnikl účinné kroky v boji proti změně klimatu.

Quellen: