Proč svět selhal v boji proti hladu
Svět selhal v boji proti hladu: navzdory cílům udržitelného rozvoje OSN je postiženo 750 milionů lidí. Nová globální aliance má za cíl odstranit hlad a chudobu do roku 2030.

Proč svět selhal v boji proti hladu
Dauhá, Katar – Devět let poté, co OSN spustila 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které zahrnují ukončení chudoby a hladu, čelíme alarmující realitě: jen minulý rok téměř 750 milionů lidí postižených hladem – nárůst o přibližně 152 milionů ve srovnání s rokem 2019. Tato znepokojivá čísla zdůrazňují naléhavost celosvětového úsilí v boji proti hladu a chudobě.
Globální aliance proti hladu a chudobě
V listopadu zahájil summit G20 Globální alianci proti hladu a chudobě, iniciativu, jejímž cílem je do roku 2030 odstranit hlad a chudobu – v souladu s SDGs. První závazky Aliance, známé také jako 2030 Sprints, zahrnují podporu 500 milionů lidí prostřednictvím programů převodu hotovosti a poskytování výživného školního stravování 150 milionům dětí.
Význam boje proti hladu a chudobě
Na fóru z Doha, každoročním setkání lídrů globální politiky, a vysoce postavený představitel brazilského ministra pro sociální rozvoj a podporu Wellingtona Diase o naléhavosti řešení problému hladu a chudoby ao postavení Aliance od jejího založení.
Otázky a odpovědi s Wellingtonem Diasem
CNN: Proč bylo nutné vytvořit Globální alianci proti hladu a chudobě?
Wellington skluzavky:V roce 2015 na Valném shromáždění OSN dosáhl svět konsensu o Cílích udržitelného rozvoje do roku 2030. Ústředním prvkem byl závazek globální komunity vymýtit chudobu a dosáhnout nulového hladu do roku 2030. Selhali jsme: chudoba, bída a hlad se zvýšily.
Tyto problémy mají hlubší důsledky, než si myslíme. Souvislost mezi migračními krizemi a konflikty je často posilována chudobou a hladem. S těmito problémy úzce souvisí i ohrožení demokracií. Bohatší země musí rozvojovým zemím pomoci komplexním balíkem osvědčených projektů. To zahrnuje národní plán založený na znalostech a finanční podpoře. Rozvojové země musí připravit a realizovat své vlastní plány, zatímco rozvinuté země musí poskytnout podporu. Tato iniciativa byla přijata v Rio de Janeiru (na summitu G20) a nyní čelíme výzvě implementace.
Aktuální stav realizace
CNN: Jaký je současný stav implementace?
WD:Spolupracujeme prostřednictvím globálních bloků, jako je Světová banka ve Washingtonu a OSN v New Yorku, a také s institucemi, jako je UNDP (Rozvojový program OSN) a FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství). V současné době je součástí této aliance 86 zemí a 66 organizací s pobočkami v Evropě (Řím v sídle FAO), Jižní Americe (Brasilia), Africe (Addis Abeba) a Asii (Bangkok). Uvažuje se také o oblasti Perského zálivu a Arabské lize.
Cílem je pracovat s národními plány každé země přizpůsobené jejich konkrétním potřebám. Mohly by být zváženy prioritní oblasti, jako jsou převody příjmů, školní výživové programy, místní zemědělství, odborná příprava a sociální začleňování. Země, které jsou schopny pomoci chudším zemím, tak činí podle těchto plánů.
Proč jsou hlad a chudoba často ignorovány
CNN: Proč si myslíte, že hlad a chudoba nebyly v minulosti účinně řešeny?
WD:Hlad a chudoba jsou témata, která se často vyhýbají – zejména těm, kterých se to přímo týká. Mnoha zemím, které bojují s hladem a chudobou, je nepříjemné o tom mluvit. Při řešení tohoto problému jsou zvláště cenné akce, jako je fórum z Dohá. Potřebujeme otevřenější diskusi a sdílení zkušeností mezi zeměmi, jako je Kolumbie, Brazílie a Mali, podporované organizacemi OSN, jako je Světový potravinový program.
Hlad je odpovědností všech národů a občanů. V minulosti hlad úzce souvisel s nedostatkem potravin. Dnes, v 21. století, svět produkuje více než dost potravin pro každého. To znamená, že pokud budou země spolupracovat, bojovat proti plýtvání potravinami a zapojit se do Globální aliance proti hladu a chudobě, můžeme do roku 2030 vytvořit lepší svět.