Švédský střelec žil v ústraní v tichém paneláku

Švédský střelec žil v ústraní v tichém paneláku

Örebro, Švédsko - Rozbité sklo a promáčklé dveře zatarasené policejní páskou označují vchod do bytu, kde podezřelý pachatel Nejhorší masová střelba ve Švédsku žil.

Podezřelý: Rickard Andersson

Rickard Andersson (35) byl na základě policejních zdrojů identifikován švédskou vysílací korporací a několika médii, včetně Reuters, jako muž v jednom. Centrum vzdělávání dospělých zahájil palbu v Örebro a zabil 10 lidí a sebe.

Stav vyšetřování

Na otázku, zda policie našla Anderssonovy příbuzné, hlavní vyšetřovatelka Anna Bergqvistová CNN řekla: "Zatím nemáme žádnou identifikaci. Bude to trvat několik hodin nebo dní, než to uděláme, ale samozřejmě jsme mluvili s jeho příbuznými."

Policie uvedla, že pachatel nebyl znám, neměl žádné vazby na gang a nejednal na základě ideologických motivů.

Blízkost a šok sousedů

PJ Samuelsson, který od května loňského roku bydlí vedle Anderssona, uvedl, že svého souseda nikdy neviděl a dokonce ani neslyšel. "Byl jsem v šoku, když jsem se v úterý vrátil domů a našel svůj tichý bytový dům obklopený těžce ozbrojenou policií," řekl Samuelsson v rozhovoru. Zdůraznil, že o Anderssonovi neví „vůbec nic“ a jeho jméno viděl pouze na dveřích. To je „velmi neobvyklé“, protože každý den zdraví své ostatní sousedy.

Jiná sousedka, která také mluvila se CNN, uvedla, že Anderssona nikdy neviděla, i když často chodila dovnitř a ven z budovy. Připadalo jí „divné“, že ho nikdy neviděla.

Informace o Anderssonovi

Anderssonovo jméno a číslo sociálního pojištění se shodovaly se stejnou adresou registrovanou u švédského daňového úřadu. Podle údajů agentury neeviduje Andersson od roku 2015 žádné „příjmy z práce“.

Podrobnosti o incidentu

Bergqvist na tiskové konferenci vysvětlil, že pachatel byl nalezen ve škole a nebyl dříve znám. "Měl zbrojní průkaz na čtyři zbraně a všechny čtyři tyto zbraně byly zabaveny. Tři z těchto zbraní byly vedle něj, když ho policie zajistila v objektu," dodala.

Existují informace, že je nějak spojen se školou, možná tam dříve studoval. "Musíme to však dále prozkoumat, abychom to plně potvrdili," dodala. Deset obětí masakru bylo „různých národností, věků a pohlaví“ a motiv dosud nebyl potvrzen.

Smutek a soucit

Ve středu večer byl ve vzduchu smutek a hrůza, když se stálá řada truchlících shromáždila na bohoslužbu při svíčkách. Stalo se to na rušné ulici, vedle malé vilové čtvrti a naproti škole, kde se akce konaly. Mezi davem byl i tucet hasičů, kteří mlčky stáli se skloněnými hlavami.

"Přišli se sem naučit neumřít," řekla Jenny Samuelssonová, jejíž snacha zemřela při střelbě. O ztrátě své rodiny se dozvěděla až den po incidentu. Camille chtěla být zdravotní sestrou. "Byl jsi tady, abys pomohl ostatním učit se. Nemám slov," řekla a snažila se udržet klid. "Nedokážu vysvětlit tu díru v mém srdci. A proč? Neexistuje žádná odpověď, tak jakou otázku si vůbec mohu položit?"

Společenství

V chladném nočním vzduchu blikaly stovky svíček. Mladí i staří přicházeli s bílými svíčkami, které osvětlovaly, doprovázené květinami a ručně psanými poznámkami vzdávajícími hold zabitým. „Jsi v našich srdcích, odpočívej v pokoji,“ zněla jedna poznámka ve švédštině. Další poznámka v angličtině zahrnovala báseň „No Man Is An Island“ od Johna Donna.

Dva sedmnáctiletí chlapci, kteří byli přáteli od základní školy, stáli ruku v ruce, když se setkali na vigilii. Mluvili o šoku, který je zasáhl, když byli v karanténě ve svých školách, jak se události vyvíjely. Přišli ukázat svou podporu.

Soucit byl hmatatelný. Střelby ve školách jsou ve Švédsku vzácné a násilí brutálně otřáslo mírem tohoto malého švédského města.