Velvyslanec Ljubinski opouští Rakousko: Co zbývá z mise?

Velvyslanec Ljubinski opouští Rakousko: Co zbývá z mise?

Dmitri Ljubinski, dlouholetý velvyslanec Ruské federace v Rakousku, v nejbližších týdnech končí ve Vídni. Oznámení o nadcházejícím propuštění bylo učiněno prostřednictvím publikace na Facebooku ve čtvrtek. Zatím nebyl oznámen žádný nástupce a Rusko nepožádalo o nového velvyslance oe24 hlášeno.

Ljubinskij, jmenovaný prezidentem Putinem 10. srpna 2015, viděl jak široké bilaterální příležitosti, tak dramatická omezení vyplývající z ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, během jeho téměř desetiletého působení ve Vídni. Od té doby byli Ljubinski a jeho kolegové diplomaté do značné míry vyloučeni z oficiálních rakouských akcí, což narušilo diplomacii mezi oběma zeměmi. Zvláště patrná byla absence rakouských zástupců na recepci ke „Dnu Ruska“, kde byl přítomen pouze podnikatel Siegfried Wolf.

Diplomatické efekty a kritika

Ljubinski řekl tisku, že jeho čas v Rakousku byl poznamenán „mnoha lety, které nebyly snadné“. Zvláště vyzdvihl iniciativy týkající se Velké vlastenecké války jako úspěch. Přesto si stěžoval na negativní zpravodajství v rakouských médiích, které podle jeho názoru vykreslují zkreslený obraz Ruska. Ljubinski také kritizoval neutralitu Rakouska. Poznamenal, že chybí program pro seriózní dialog a poukázal na to, že místní politické vedení poškodilo vídeňskou diplomatickou tradici.

Mezitím ukrajinský velvyslanec v Rakousku Vasyl Khymynets označil situaci na Ukrajině za brutální a genocidní. Zdůrazňuje, že mír je možný pouze tehdy, pokud Rusko zastaví své vojenské aktivity. Jak dnes uvedl, kritizoval Khymynetovy mírové návrhy, které jsou formulovány bez Ukrajiny, a označil členství v NATO za nejúčinnější cestu k míru a bezpečnosti v Evropě. Hrozba ze strany Ruska je ústředním problémem, který zpochybňuje současný význam rakouské neutrality.

Problematické vztahy Rakouska s Ruskem

Rakousko v minulosti často vystupovalo jako neutrální prostředník v mezinárodních konfliktech, ale současná geopolitická situace tuto neutralitu podrobuje zkoušce. Dalším výbušným problémem je závislost na dovozu ruského plynu, který navzdory mezinárodní kritice stále tvoří dvě třetiny rakouských dodávek plynu. Bývalý šéf OMV Gerhard Roiss kritizoval tuto závislost a dlouhé smlouvy na dodávky plynu do roku 2040.

Některé rakouské společnosti nadále působí v Rusku, což podněcuje pokračující diskusi o rakousko-ruských vztazích. Společnost rakousko-ruského přátelství zůstává aktivní, zatímco FPÖ, strana s tradičně dobrými vztahy s Ruskem, nadále předkládá do Národní rady návrhy vstřícné vůči Rusku. Mediální pokrytí ukrajinské války, zejména Kronen Zeitung a ORF, je také kritizováno, protože často šíří proruské narativy, jako např. taz poznámky.

Zatímco rakouská humanitární pomoc Ukrajině, která od začátku války dosáhla přibližně 750 milionů eur, je uznávána, podle mezinárodních standardů je považována za nedostatečnou. Kancléř Karl Nehammer znovu potvrdil neutralitu Rakouska, ale neexistují žádné známky přeskupení nebo zrušení stávajících politických vztahů s Ruskem.