Reforma soudnictví v Rakousku: místo ministrů tříčlenný výbor! Historický krok!

Reforma soudnictví v Rakousku: místo ministrů tříčlenný výbor! Historický krok!

Rakouské soudnictví čeká zásadní reformní proces, který zahrnuje vytvoření nového federálního státního zastupitelství. Tato instituce v budoucnu převezme nejvyšší pravomoc v trestním řízení, roli, která byla dříve v kompetenci Ministerstva spravedlnosti. Ministryně spravedlnosti Anna Sporrerová (SPÖ) oznámila, že bude pravděpodobně poslední ministryní, která může v takových případech vydávat pokyny. Cílem této reformy je vytvořit jasné oddělení mezi politickými činiteli a orgány činnými v trestním řízení s cílem dále posílit nezávislost soudnictví. Zásadní rozhodnutí o tom padlo v Radě ministrů před parlamentní letní přestávkou, ale na právní formu se stále čeká. Obavy panují také z parlamentní kontroly nového orgánu, která je v současnosti nejasná. Probíhající vyšetřování by neměla být ovlivněna kontrolními opatřeními, která by měla zajistit integritu soudnictví. Podle Kosmo se rakouský model liší od ostatních evropských zemí, kde jednotlivci obvykle přebírají roli generálního prokurátora.

Reforma počítá s modelem kolegiálního vedení sestávajícího ze tří rovnocenných členů, z nichž každý je jmenován na šest let. Předsednictví výboru by se mělo střídat každé dva roky. Jmenování probíhá vícestupňovým procesem: komise na ministerstvu spravedlnosti vypracuje návrh, Národní rada volí členy a formální jmenování provádí spolkový prezident. Tato novinka je právními experty vnímána jako milník a má zvýšit nezávislost orgánů činných v trestním řízení. Kritici však vyjadřují obavy, že nadměrné požadavky na podávání zpráv a průběžná kontrola ze strany parlamentu, jak je stanoveno ve vládní dohodě, by mohly podkopat myšlenku kolegiálního orgánu. Předsedkyně státního zastupitelství Elena Haslingerová označila transparentnost volebního chování za problematickou. Podle SN byl řetězec velení zatím ministrem spravedlnosti považován za kritický, což vyvolalo velkou kritiku jak v Rakousku, tak na mezinárodní úrovni.

Evropská perspektiva

Rakouský model spolkové prokuratury se výrazně liší od ostatních evropských zemí. V mnoha státech mají státní zástupci jasnou roli jako jednotlivci přímo odpovědní za stíhání. V Rakousku se naopak kolegiální struktura snaží o větší nezávislost, ale i určitou složitost v rozhodování. Evropská komise již připravované reformy zhodnotila pozitivně, varuje však před nedostatečnou parlamentní kontrolou ve srovnání s ostatními členskými zeměmi.

V mezinárodním srovnání, zejména v USA, se objevují další zajímavé rozdíly. Státní zástupci ve Spojených státech jsou decentralizovaní a jsou součástí ministerstva spravedlnosti. Zde stíhání provádějí federální okresní prokuratury v jednotlivých státech, přičemž v čele stojí americký generální prokurátor. Američtí právníci jsou jmenováni prezidentem a pracují pod dohledem generálního prokurátora, který je sám potvrzen Senátem. Tento systém také v minulosti vedl k debatám o nezávislosti vymáhání práva, protože dvojí role generálního prokurátora jako generálního prokurátora a jeho schopnost být vyhozen prezidentem vyvolávají otázky loajality. Srovnání ukazuje, že navzdory rozdílným strukturám existují v oblasti reformy soudnictví všude podobné výzvy a zavedení nové instituce by mělo být podpořeno jasnými předpisy a transparentností. Další informace k tématu lze nalézt ve zprávě Parlamentu.