Politika bezpečnosti EU: Naléhavá výzva k větší nezávislosti!

Politika bezpečnosti EU: Naléhavá výzva k větší nezávislosti!

Haus der EU, Wien, Österreich - dne 17. června 2025 se v domě EU ve Vídni konala událost „Nová éra pro evropskou bezpečnost a obranu“. Tato konference pořádaná Evropským hnutím Rakouskem (Ebö) a zastoupení Evropské komise v Rakousku měly cíl vyrovnat bezpečnostní a obrannou politiku EU v EU s ohledem na geopolitické změny, zejména na ruskou válku agrese proti Ukrajině. Elisabeth Dittrich, generální tajemník Ebö, a Patrick Lobis, zástupce komise EU, zahájili akci úvodními slovy.

Ve své hlavní přednášce, Andrzej Grzyb, předseda obranného výboru v polském parlamentu, hovořil o naléhavých výzvách, kterým čelí Evropa. Patrick Lobis zdůraznil potřebu sjednocené Evropy v nejistých dobách a představil plán „připravenosti 2030“. To stanoví vyšší výdaje na obranu a společné investice do obranných kapacit. Sabine Radl, viceprezidentka EBö, zdůraznila potřebu rozšířit vojenské dovednosti v EU, aby chránila hodnoty a zájmy EU.

Strategické autonomie a kapacity obrany

Lukas Mandl, poslanec EU, zdůraznil, že založení ozbrojených sil pro vojenskou obranu bylo nutné a že je důležité investovat do rakouské armády. Christian Ségur-Cabanac, generál poručíka, vyzval nový pohled na armádu a obranný průmysl. Cílem musí být kladeno na fungování logistiky a personálního plánování, které jsou nezbytné pro strategickou autonomii Evropy.

Evropský obranný fond (EVF) byl zmíněn v dalším průběhu diskuse na podporu evropského obranného průmyslu a byly projednány návrhy na pilotní projekty, jako je společná evropská protivzdušná obrana. Panelisté souhlasili s tím, že je naléhavě nutná otevřená debata o roli Rakouska v evropské bezpečnostní architektuře. Toto téma odpovídá vývoji společné bezpečnostní a obranné politiky (GSVP), která byla od Lisabonské smlouvy v roce 2009 ústřední součástí zahraniční a bezpečnostní politiky EU a od začátku ukrajinské války se rychle vyvíjí. Podle zprávy Europarl.europa.eu provádí GSVP od roku 2003 více než 40 operací a misí, což ilustruje rostoucí význam EU v otázkách bezpečnostní politiky.

Geopolitické podmínky a evropská spolupráce

Kromě GSVP a souvisejících iniciativ čelí EU výzvě definovat svou roli „neobvyklé supervelmoci“. Přestože nesouvisí s klasickými silami, jako je USA nebo Čína ve vztahu k vojenským zdrojům, vliv EU na mezinárodní standardy, který Anu Bradford nazývá „bruselský efekt“, ukazuje ekonomickou sílu a globální význam evropského vnitřního trhu. Přístup na tento trh je považován za atraktivní pro mnoho zemí a posiluje pozici EU na globální politické fázi.

Současné geopolitické napětí ilustruje potřebu vytvářet nové nástroje a postupy pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU. V rámci konference o budoucnosti Evropy byly diskutovány nové perspektivy, které podporují většinu populace za účelem posílení evropské zahraniční a bezpečnostní politiky. Reakce zemí EU budou zásadní pro to, aby na tyto výzvy přiměly reagovat.

Tato událost dnes objasnila, že potřeba strategického přepracování evropské bezpečnostní architektury se stává stále naléhavější. To je v souladu s požadavky Evropského parlamentu o rozšíření strategické autonomie a posílení spolupráce s NATO. Na pozadí války Ukrajiny bude pro EU zásadní k reformě jejich obranné a bezpečnostní politiky a společně splnit různé výzvy.

Další informace o výzvách a vývoji v evropské bezpečnostní a obranné politice naleznete na europarl.europa.eu a europaimädchtung.de