Film o Hoetgerovi: Umění ve stínu nacistické diktatury!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Hamme Forum v Ritterhude promítne 14. a 15. ledna film o Bernhardu Hoetgerovi doplněný o politickou satiru.

Film o Hoetgerovi: Umění ve stínu nacistické diktatury!

V Ritterhude bude v Hamme Forum 14. a 15. ledna ve 20:15 uveden film „Hoetger – Mezi světy“ režisérky Gabriele Rose. Devadesátiminutový dokument je věnován životu a dílu významného sochaře, malíře a architekta Bernharda Hoetgera. Hoetger, který byl kolem roku 1900 součástí pařížské avantgardy, zanechal ve Worpswede a Brémách výraznou stopu, ale do značné míry byl zapomenut.

Film pokrývá roky 1900 až 1938 a ukazuje dokumentární i zrekonstruované scény, ke kterým mají slovo odborníci. Je zajímavé, že se Hoetger snažil zavděčit národním socialistům, ale neuspěl, protože jejich umění bylo považováno za zdegenerované. Kromě dokumentu se objevila i politická satira „Co chce lama se zbraní?“ v podání režiséra Pawo Choyninga Dorjiho, který se odehrává v Bhútánu roku 2000 a pojednává o výzvách změn v zemi.

Život a dílo Bernharda Hoetgera

Bernhard Hoetger se narodil v Hörde jako syn krejčovského a kováře a v letech 1888 až 1892 se vyučil kameníkem v Detmoldu, po němž následovala léta cestování. Jeho umělecká kariéra nastiňuje různé vlivy a stanice: v letech 1895 až 1897 byl technickým ředitelem dílny pro církevní umění Franze Goldkuhleho ve Wiedenbrücku, v době, kterou popsal jako „lety síly a otroků“, než začal studovat na Düsseldorfské umělecké akademii u Karla Janssena.

V letech 1900 až 1907 žil Hoetger v Paříži, kde ho ovlivnili Maillol a Rodin a stal se expresionistou. V roce 1906 se setkal s Paulou Modersohn-Becker v Rodinově studiu. Umělec byl v roce 1911 jmenován profesorem velkovévodou Ernstem Ludwigem z Hesenska a Rýna a v následujících letech rozvinul významnou tvůrčí sílu ve Worpswede, kde mimo jiné založil „Kaffee Worpswede“.

Hoetgerova díla byla v roce 1937 zabavena v kampani „Degenerate Art“; mnoho z jeho uměleckých děl bylo ztraceno. Později uprchl z Berlína do Švýcarska, kde zemřel v Unterseen v roce 1949. Jeho hrob je v dortmundském Ostenfriedhof. Více informací o jeho životě a díle viz Wikipedie.

Filmové projekce v Ritterhude nabízejí příležitost dozvědět se více o tomto převážně zapomenutém umělci a jeho významném díle, zatímco současná politická satira se kriticky dívá na společenské změny, např. Bylo hlášeno Weser-Kurier.

– Předložil Západo-východní média