Kopec, kde by myšlenka palestinského státu mohla selhat

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Na kopci na Západním břehu hrozí, že se sen o palestinském státě rozpadne. Expanze izraelských osad by mohla nenávratně změnit region.

Auf einem Hügel im Westjordanland droht der Traum eines palästinensischen Staates zu zerplatzen. Der Ausbau israelischer Siedlungen könnte die Region unwiderruflich verändern.
Na kopci na Západním břehu hrozí, že se sen o palestinském státě rozpadne. Expanze izraelských osad by mohla nenávratně změnit region.

Kopec, kde by myšlenka palestinského státu mohla selhat

Jabal al-Baba, Západní břeh – V palestinské vesnici s výhledem na Jeruzalém Atallah Mazara’a přemítá o svém dávném snu. Jeho beduínská vesnice Jabal al-Baba leží v geografickém středu okupovaného Západního břehu, mezi severní a jižní částí budoucího palestinského státu. Ale s každým dalším dnem se zdá, že tento sen roste dále do dálky.

Hrozba, kterou představuje izraelská osidlovací politika

Krajně pravicový izraelský ministr financí Bezalel Smotrich minulý týden oznámil konečný souhlas s výstavbou tisíců nových bytů pro rozšíření izraelské osady Ma'ale Adumim. Tento projekt by Rozdělte Západní břeh na dvě části – plán známý jako E1.

Dopad na palestinské obyvatelstvo

Smotrich dal jasně najevo, že jeho cílem je zničit vyhlídky na palestinský stát. Řekl: "Palestinský stát nebude vymazán hesly, ale činy." Ministr hodlá toto území zabavit, aby zabránil vzniku palestinského státu. "Náš osud je nejistý, nejen můj, ale každého dítěte, každé ženy, každého jednotlivce. Obávám se," řekl CNN šéf vesnického výboru Mazara'a.

Podle jeruzalémského Governorátu Palestinské samosprávy je asi 7 000 Palestinců ve 22 beduínských komunitách ohroženo nuceným přesídlením ohroženým plánem E1.

Život v Jabal al-Baba

Jabal al-Baba je jednou z těchto komunit, kde žije 80 rodin, celkem 450 Palestinců. Vesnice je domovem přibližně 3 000 zvířat, která jsou zásadní pro způsob života beduínských pastevců. Když Mazara'a prochází domy, které by mohly být kdykoli zbourány, ukazuje na sousední židovskou osadu Ma'ale Adumim a říká: "Přítomnost beduínů v této zemi doplňuje a obohacuje přírodu, na rozdíl od přítomnosti osad."

Izrael dobyl Západní břeh Jordánu ve válce proti Jordánsku v roce 1967 a poté zde začal budovat židovské osady, které jsou podle mezinárodního práva a OSN a velké části mezinárodního společenství považovány za nezákonné. OSN považuje Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém za okupované území, které Palestinci usilují o budoucí stát. Mnozí považují osady za největší překážku palestinské státnosti, protože mnoho židovských komunit expanduje kolem palestinských populačních center, často na palestinské půdě v soukromém vlastnictví.

Boj za práva beduínů

"Tyto rodiny jsou tu odjakživa, před rokem 1967," říká Mazara'a. "Byli tu ještě předtím, než byly postaveny osady. Jako beduína je pro mě důležité zůstat v této oblasti. Není na Izraeli, aby mi diktoval můj život v jiné oblasti."

Snahy rozdrtit vyhlídky na palestinský stát jsou otevřeným cílem Becalela Smotricha a dalších členů kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua. Dlouhodobě se zasazuje o rozšiřování židovských osad. V jednom unikl zvukový záznam od června 2024 Smotrich prohlásil, že způsob, jak zabránit palestinskému státu, který by mohl ohrozit Izrael, je rozvoj židovských osad. "Cílem je změnit DNA tohoto systému během mnoha a mnoha let."

Budoucnost beduínů a vliv izraelské politiky

Po vítězství amerického prezidenta Donalda Trumpa ve volbách měl Smotrich na starosti přípravy na anexi osad na Západním břehu Jordánu. V Knesetu řekl, že Trumpovo vítězství „přináší pro Stát Izrael důležitou příležitost“. „Jediný způsob, jak odstranit hrozbu palestinského státu,“ řekl Smotrich, „je uplatnit izraelskou suverenitu nad všemi osadami v Judeji a Samaří“, což je biblický termín, který Izrael používá k popisu Západního břehu.

Jižně od vesnice leží rušné palestinské město Al-Eizariya, které sousedí s východním Jeruzalémem. Je to dynamická komunita s troubícími klaksony a rušnými ulicemi, které slouží jejím komerčním potřebám. Někteří z přesídlených beduínů by se museli přestěhovat do města. Mohammad Mattar, představitel městské správy, řekl, že tohle bude pro beduíny úplně jiný svět v nejistém prostředí, kde si nebudou moci vydělávat na živobytí ani pást svá zvířata.

V souvislosti s výstavbou osady E1 Izrael také plánoval cestu, která by vedla přímo přes Al-Eizariya a vytvořila oddělené trasy pro Izraelce a Palestince kolem osady, uvádí organizace Peace Now, která pozorně sleduje expanzi osad.

Reakce na nucené přesídlení

Když CNN navštívila město, Mattar oznámil 112 demoličních příkazů vydaných majitelům obchodů, přičemž lhůta pro vystěhování již vypršela. V tichých rozhovorech znepokojení Palestinci přemýšleli, zda jsou nějaké zprávy o tom, co se bude dít dál. Někteří se již rozhodli snížit své ztráty a zavřeli své podniky, jakmile byly vydány příkazy, bez vyhlídky na kompenzaci. Jiní, kteří už takové hrozby zažili, se rozhodli zůstat.

"Čekají na Boží zásah nebo vládní zásah, aby tento projekt zastavili," řekl Mattar.

Al-Eizariya je považována za „koš s potravinami“ pro město Jeruzalém, uvedli obyvatelé. Má největší nákupní trh na Západním břehu, spojující sever s jihem. Pokud bude izraelská plánovaná silnice postavena, budou muset své potřeby hledat jinde, což ji ztíží a prodraží. Majitelé obchodů se obávají, že jejich úspory budou vyčerpány.

Naděje na intervenci USA

"Investoval jsem sem všechny své peníze. Pokud všechno zničí, nezbude mi nic jiného na práci. Je mi 65 let. Doufám, že tohle neudělají," řekl Abdullah, který v této oblasti provozuje supermarkety a restauraci, když zadržoval slzy. "Doufáme, že (americký) prezident (Donald) Trump se zapojí a zastaví to."

Během Trumpova prvního funkčního období představila jeho administrativa vizi, která se stala známou jako „dohoda století“. Trumpův plán vágně zmiňoval části východního Jeruzaléma jako hlavního města palestinského státu. Od opětovného nástupu do úřadu však Trump o tomto dlouho nečinném plánu téměř nemluvil.

Boj za mír a řešení konfliktu

Hagit Ofran je izraelská mírová aktivistka a spoluředitelka Settlement Watch at Peace Now. Monitoruje izraelské osady a po desetiletí vystupuje proti izraelské okupaci Západního břehu Jordánu. „Téměř dvouletá izraelská ofenziva v Gaze ztížila zaměření pozornosti lidí na Západní břeh,“ řekla CNN.

"Bojujeme za ukončení války v Gaze a ukončení okupace na Západním břehu Jordánu. Je to tady šílený svět," dodala. Ofran si všiml výstavby silnice pro usnadnění pohybu pro obyvatele osady E1 a vysvětlil, že to fakticky uzavře centrum Západního břehu pro Palestince a bude kontrolovat jejich pohyb. Palestinské domy by byly zbořeny a komunity izolovány.

Dlouhodobá perspektiva pro Palestince

"Nevím, jak budou mít přístup do oblastí, kam běžně dosahují. Záleží na dobré vůli této vlády, která neprojevila žádnou dobrou vůli Palestincům," řekla. "Nemohou vyvinout životaschopnou ekonomiku, natož stát. Pro Palestince nebude možné mít hlavní město ve východním Jeruzalémě."

Pro některé Palestince nedávné konečné schválení osady E1 nevymazalo myšlenku palestinského státu, jak to Izrael již dlouho dělá vytvářením faktů na místě. „Když se podíváte na osady, které jsou nyní všude, je nemožné vytvořit palestinský stát s geografickou kontinuitou,“ řekl Khalil Toufakji, palestinský kartograf, který monitoruje izraelské osady od roku 1983.

Poznamenal, že i když tento krok znamená konec palestinské budoucnosti, její zánik je již dávno potvrzen. „(Izraelská vláda) využila událostí ze 7. října a prezidenta Trumpa k realizaci svých plánů.

Zpátky na kopci, pod velkým stromem v odpoledním větru, Mazara’a vyhlíží svou vesnici, nejistý, zda to bude i zítra jeho domov. "Nejde jen o můj život, jde o mé vzpomínky a dětství. Znám každý kout této oblasti," řekl. "Jabal al-Baba není jen koncem snů beduínů, kteří zde žijí, ale také koncem každého palestinského snu o budoucím státě."