Ruský náčelník štábu oznamuje výbušnou podzimní ofenzívu!
Ruský náčelník štábu oznamuje na Ukrajině ofenzívu na podzim 2025, zatímco EU rozhoduje o dalších sankcích.

Ruský náčelník štábu oznamuje výbušnou podzimní ofenzívu!
Ruský náčelník štábu Waleri Gerassimow oznámil novou podzimní ofenzívu na Ukrajině. Navzdory mezinárodním požadavkům na vyjednávání Rusko pokračuje ve své válce za agresi se změněnými cíli. Ukrajinské ozbrojené síly mohou vidět v napadených oblastech Doněcku a Dnipropetrowska tím, že tlačí ruské jednotky zpět a dokonce je povzbuzují v určitých oddílech. Gerassimow podává zprávy o nepřetržitých útocích podél přední linie a přesto stanoví strategické úkoly pro nadcházející podzimní období. Uvádí, že 99,7 procent ukrajinské oblasti Luhansk, 79 procent oblasti Doněcku, 76 procent oblasti Chersona a 74 procent oblasti Saporischschja jsou pod ruskou kontrolou. Tato čísla však nelze zkontrolovat z nezávislé stránky.
Ruské vedení vyžaduje plné ústup ukrajinských ozbrojených sil z Doněcku pro příměří, ale prezident Wolodymyr Selenskyj to odmítá. Selenskyj považuje města Slowjansk a Kramatorska za důležité obranné bašty, zatímco Rusko je ohrožuje jejich dobytí. Ruská delegovaná Kirill Dmitrijew obvinila Evropany z dalšího rozšíření konfliktu prostřednictvím nenaplněných požadavků. Současně Rusko kritizuje EU za plánované zveřejnění vojáků, aby zajistilo potenciální mír a hovořilo proti zástupcům zemí NATO. Evropské země zase obviňují Rusko z taktiky, jejímž cílem je získat čas za nové vojenské útoky.
Mezinárodní reakce a sankce
Kancléř Friedrich Merz také komentoval situaci a zdůrazňuje, že Rusko se vzdá války pouze tehdy, pokud ji již nebude schopen ekonomicky a vojensky vést. Zdůrazňuje agresivnější přístup k Rusku proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu a požaduje zvýšené sankce proti zemi, která v roce 2022 zaútočila na Ukrajinu.
Současně EU rozhodla několik balíčků opatření sankcí, mezi něž patří mimo jiné importní a vývozní zákazy, jakož i vyloučení ruských bank ze systému Swift. O posledním, 16. balíčku opatření se říká, že zvyšuje tlak na prezidenta Vladimíra Putina. Navzdory embargu Rusko nadále prodává ropu, uhlí a plyn, zejména do Číny a Indie. Podle zpráv Rusko dodávalo do Evropy v loňském roce tolik tekutého plynu než kdy předtím, čímž generovalo příjmy osm miliard EUR. Tyto dodatečné prostředky již neproniknou do Národního sociálního fondu, ale okamžitě se používají pro vojenské vylepšení.
Ekonomický vývoj a výzvy
Hospodářská situace v Rusku je formována různými faktory. Ačkoli ruská ekonomika v současné době roste o tři procenta, neodráží se to v prosperitě obyvatelstva. Výdaje v oblastech, jako jsou sociální záležitosti, vzdělávání a zdraví, snižují v důsledku rostoucího vojenského rozpočtu. Prognózy vykazují pro tento rok skromný hospodářský růst o 1,35 procenta, přičemž do roku 2029 stagnují hodnoty. Kromě toho mají společnosti potíže s nalezením práce, což je částečně způsobeno změnami souvisejícími s válkou.
Rostoucí ceny a inflace 9,9 procenta v lednu 2025 vedou k napjaté ekonomické situaci. Finanční prostředky ovlivňují možnost Ruska na půjčování peněz na mezinárodním trhu a zpřísnění krizové situace. V této souvislosti hraje Čína ústřední roli, protože je pojmenována jako hlavní manipulační oblast pro západní polovodiče a špičkové technologie. Mezitím je vyhlídka na návrat k předchozím vztahů mezi Ruskem a Evropou nepravděpodobná.