Dánsko se vyzbrojuje: zbraně dlouhého doletu proti ruské hrozbě!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Dánsko plánuje nákup přesných zbraní dlouhého doletu, aby posílilo NATO v reakci na hrozby z Ruska.

Dänemark plant den Kauf von Langstrecken-Präzisionswaffen zur Stärkung der NATO, als Reaktion auf Bedrohungen durch Russland.
Dánsko plánuje nákup přesných zbraní dlouhého doletu, aby posílilo NATO v reakci na hrozby z Ruska.

Dánsko se vyzbrojuje: zbraně dlouhého doletu proti ruské hrozbě!

Dánsko oznámilo významný krok v obnově své obranné politiky. Dánská vláda plánuje nákup přesných zbraní dlouhého doletu, aby posílila jak odstrašovací schopnost aliance NATO, tak národní bezpečnost. Premiérka Mette Frederiksenová označila tento krok za „změnu paradigmatu“ v dánské obranné politice. Podrobnosti o typech zbraní, harmonogramu a nákladech jsou však v současné době nejasné. Podle ministra obrany Troelse Lunda Poulsena by tyto zbraňové systémy mohly sestávat z raket nebo dronů určených k neutralizaci hrozeb na nepřátelském území. Specializovaný orgán pro zadávání veřejných zakázek posoudí trh a vybere vhodné systémy k realizaci těchto plánů.

Důsledek tohoto politického rozhodnutí je součástí širšího programu přezbrojení, který začal po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Vzhledem k současné bezpečnostní situaci v Evropě se dánský parlament rozhodl razantně zvýšit výdaje na obranu. Dánské tajné služby v současnosti nevidí žádné bezprostřední riziko útoku na Dánsko, ale Rusko je hodnoceno jako skutečná hrozba pro NATO. Frederiksenovo motto je „Kup, kup, kup!“ vynaložené na postup v útočné armádě.

Kritika z Ruska a rostoucí výdaje

Reakce Ruska na sebe nenechala dlouho čekat. Ruský velvyslanec v Dánsku Vladimir Barbin označil plány za „naprosté šílenství“ a varoval před hrozbou jaderné mocnosti. Pokud jde o tato varování, Frederiksen odmítl ruská prohlášení jako pokus o zastrašení a zopakoval, že Dánsko jimi nebude ovlivněno. Nákupy plánované v rámci této modernizace zahrnují i ​​protiletadlové systémy evropských výrobců, jejichž celková hodnota se pohybuje kolem 7,8 miliardy eur.

Pokud jde o budoucí výdaje na obranu, Dánsko plánuje investovat téměř sedm miliard eur prostřednictvím akceleračního fondu na roky 2025 a 2026. To by vedlo k tomu, že výdaje na obranu dosáhnou více než tří procent hrubého domácího produktu, což je nejvyšší úroveň za posledních 50 let. V roce 2024 již byly výdaje zvýšeny na 2,4 procenta poté, co se Dánsko mnoho let drželo pod dvouprocentní hranicí požadovanou NATO.

Geopolitická situace

Dánská vláda zdůvodňuje rychlou realizaci této přezbrojovací politiky současnou hrozbou ze strany Ruska. Frederiksen varuje, že případná mírová dohoda v ukrajinském konfliktu za podmínek Moskvy by mohla ještě více ohrozit bezpečnost v regionu. Dánské ministerstvo obrany také varovalo, že Rusko by mohlo do dvou let od možného konce války vybudovat vojenské síly k útoku na země NATO. Dan Smith, ředitel institutu SIPRI, zdůrazňuje nutnost diplomatického řešení a složitost obrany bez ohledu na urychlenou zbrojní strategii. Zatímco velké zbraňové systémy často nejsou okamžitě dostupné, menší zbraně by mohly být vyráběny rychleji, což se Dánsko snaží řešit naléhavost bezpečnostní situace.

Stručně řečeno, Dánsko těmito opatřeními poskytuje jasnou reakci na měnící se geopolitické prostředí a přizpůsobuje svou obrannou strategii tak, aby zajistila národní i mezinárodní bezpečnost. Rozhodný postoj dánské vlády jistě ovlivní diskuse NATO o společných bezpečnostních strategiích a přitáhne pozornost zejména v Evropě.

Více informací naleznete v článcích od koruna, Zrcadlo a denní zprávy.