Čtyři roky po teroristickém útoku ve Vídni: Pohled na deradikalizaci

Čtyři roky po teroristickém útoku ve Vídni: Pohled na deradikalizaci

Před čtyřmi lety zasáhl Vídeň džihádistický teroristický útok a otřásl městem až do jeho jádra. Události 2. listopadu 2020 jsou i dnes předmětem velkého zájmu a diskuzí. Na výročí ZackZack vyzpovídal Moussu Al-Hassana Diawa, šéfa sdružení Derad, které se zabývá deradikalizací extremistů. Jeho popisy a kritické hodnocení politické reakce na útok ukazují složité souvislosti při řešení radikalizace.

Sdružení Derad, které se deradikalizační práci věnuje od roku 2015, nabízí podporu extremistickým lidem, o které se musí starat soud. Podle Diawa bylo v průběhu let pečováno o zhruba 700 klientů, v současnosti je jich kolem 100, především z islamistického spektra, ale i z jiných extremistických skupin. Dialog a práce s těmito lidmi probíhá v týdenních sezeních, často přímo za mřížemi nebo ve zkušební době.

Politické reakce a nedorozumění

Vídeňský atentátník Kujtim F. byl jedním z Deradových klientů. Diaw vysvětlil, že sdružení radikalizaci pachatele zdokumentovalo a nezůstalo bez povšimnutí. Nedostatek informací o pokusu o nákup střeliva, který BVT (Federální úřad pro ochranu ústavy a boj proti terorismu) vedl ke kritické situaci. "Neměli jsme potřebnou komunikaci s bezpečnostními úřady," řekl Diaw.

Tehdejší ministr vnitra Nehammer byl po útoku velmi kritický k deradikalizačním pracím. Pokusil by se přesunout odpovědnost za neúspěchy na soud a Derada, což Diase rozlítilo. "Stále čekáme na omluvu," zdůraznil Diaw, "a občas jsme dokonce museli vyhledat policejní ochranu kvůli agresivním reakcím na naši práci."

Z pohledu Diawa je výměna mezi Deradem a bezpečnostním sektorem stále potřeba zlepšit. Zatímco dříve existoval solidní tok informací, situace se změnila a v některých aspektech se zhoršila. Kolegové z LVT Vienna však zlepšili a posílili spolupráci.

Radikalizace a její aspekty

Radikalizace mladých lidí je důležitým tématem, kterému se Diaw opakovaně věnuje. Uvádí, že ohroženi jsou zejména lidé ve věku 13 až 14 let. Tato generace je propojena prostřednictvím sociálních médií, jako je Telegram, WhatsApp, Instagram a TikTok. Tam nejen sdílejí obsah, ale také se zapojují do výměn, které je mohou přivést k hlubšímu extremistickému přesvědčení. „Stětí hlav, vraždy a další násilné činy nejsou v těchto médiích neobvyklé,“ varuje Diaw.

Zajímavé je, že tito extremisté se rekrutují nejen z kruhů migrantů, ale postiženo je i mnoho rodilých Rakušanů. Diaw vysvětluje, že jde v konečném důsledku o ideologii utvářející identitu, kterou lze nalézt napříč všemi politickými a společenskými hranicemi a šíří „nenávist k Západu“.

Pokud jde o deradikalizaci, Diaw dává jasně najevo, že zásadní je ochota postižených. Úspěšná deradikalizace může být úspěšná pouze tehdy, pokud jsou klienti ochotni přijmout alternativní perspektivy a rozejít se s extremistickými způsoby myšlení. Náročný proces, který někdy trvá roky.

Na otázku, zda existují nějaké úspěšné příběhy, Diaw říká, že mnoho klientů ve skutečnosti udělalo krok zpět od svých extremistických názorů. Mnozí z těchto bývalých klientů jsou dnes dokonce ochotni podělit se o své zkušenosti a pomoci ostatním vymanit se z radikalizace. Tato pozitivní zpětná vazba je pro Deradovu práci nesmírně důležitá a motivující.

Finanční nejistota zůstává pro Derada neustálou výzvou. Diaw si stěžuje, že organizace funguje pouze na základě honoráře a krátkodobých smluv, což ztěžuje plánování a realizaci dlouhodobých projektů. Přál by si pevnější finanční podporu a právní základ, který stabilizuje klíčovou práci při deradikalizaci.

Sdružení Derad bude i nadále neúnavně pracovat na změně způsobu myšlení a jednání extremistických lidí, zůstává však závislé na složitých výzvách, které vyplývají z radikalizace a politického prostředí. Podrobnosti o těchto tématech jsou uvedeny v podrobném článku na zackzack.at číst.