Kardinál Müller požaduje: Nový papež by měl způsobit revoluci v dialogu s islámem!

Kardinál Müller požaduje: Nový papež by měl způsobit revoluci v dialogu s islámem!

V nedávném rozhovoru s La Republica Kardinál Gerhard Ludwig Müller vyjádřil svá očekávání od budoucího papeže. Doufá, že nové vedení katolické církve kriticky přehodnotí a přeorientuje dialog s islámem. Müller, který byl kdysi prefektem Kongregace pro nauku víry, formuluje své názory jasněji a kritičtěji než jeho předchůdce papež František. Tyto výroky přicházejí v době, kdy je diskuse o Františkově nástupci stále intenzivnější.

Müller zdůrazňuje, že dialog na úrovni rozumu je možný. Uznává, že muslimové respektují určité zásady přirozené etiky a věří v Boha. Přesto si klade hlubokou otázku, jak mohou lidé, kteří věří ve Stvořitele všech lidí, spáchat vraždu ve jménu Boha. Tato kritická perspektiva se přímo vztahuje k islamistickému terorismu, který vzbuzuje obavy po celém světě.

Relevance dokumentu z Abu Dhabi

V dalším kontextu Müller odkazuje na dokument Abu Dhabi podepsaný v únoru 2019, který popisuje jako „senzační“. Tento dokument, podepsaný papežem Františkem a velkým imámem Ahmadem Al-Tayyebem, vyzývá k solidaritě členů obou náboženství a uznává, že násilí a nátlak ve věcech víry jsou neslučitelné. Müller v podpisu nevidí přijetí papežského magisteria, ale spíše významný krok k mezináboženskému porozumění, které považuje základní lidská práva za božsky zaručená.

Pokud se ukáže, že je někdo kritikem dokumentu, Müller zdůrazňuje, že to katolickou víru nerelativizuje. Spíše je důležité respektovat rovnost všech lidí. V této souvislosti připomíná slova Benedikta XVI. ze svého projevu v Řezně v roce 2006, aby zdůraznil, že deklarace nemá za cíl podporovat nějakou dogmatickou či etickou relativizaci.

Politické a společenské reakce

Müllerovy výroky jasně ukazují, že uvnitř katolické církve se zvedají hlasy, které volají po změně kurzu. To také říká biskup Hanke a vyzývá křesťany a občany, aby demonstrovali za právo na život těch nejslabších. Tyto požadavky a pokračující zájem o budoucí papežské volby přicházejí v době, kdy politické osobnosti jako americký prezident Donald Trump oznámily, že se zúčastní pohřbu papeže Františka.

V Argentině je vyhlášen sedmidenní smutek, když kardinál Erdö přijíždí do Říma a nazývá Františka „papežem národů“. Vzhledem ke všemu tomuto vývoji je jasné, že církev je ve fázi reorientace, která je ovlivněna Müllerovým kritickým postojem k otázkám islámského dialogu a mezináboženských vztahů.