EU ukládá tvrdý 17. sankční balíček proti stínové flotile ruské!

Die EU hat am 20. Mai 2025 ein neues Sanktionspaket gegen Russland beschlossen, um die Schattenflotte im Ölhandel zu bekämpfen.
20. května 2025 se EU rozhodla pro nový sankční balíček proti Rusku bojovat proti stínové flotile v obchodu s ropou. (Symbolbild/DNAT)

EU ukládá tvrdý 17. sankční balíček proti stínové flotile ruské!

Österreich - Evropská unie schválila komplexní nový sankční balíček proti Rusku 20. května 2025. Tento 17. sankční balíček je zaměřen konkrétně proti Stínované stínové flotile, sestávající z téměř 200 lodí, které pracují v obchodu s ropou. Cílem je zabránit činnosti těchto lodí a zajistit, aby provozovatelé této flotily již z evropských služeb neměli prospěch. Kromě toho jsou zaměřeny na společnosti, které podporují stávající sankce války nebo obcházejí, jako [https://www.vol.at/eu-einige-sich-auf-17-sanktpaket- proti Russlandu/9415526).

Venkovní zástupce EU, Kaja Kallas, oznámil, že se připravují další sankce. Tato opatření jsou stále více zpřísněna koordinovanou reakcí EU, která delší Rusko vede válku. „Čím delší Rusko vede válku, tím těžší je naše reakce,“ řekl Kallas. V této souvislosti plánují ministři zahraničí EU nejen diskutovat o Ukrajině, ale také o situaci v Gaze a Sýrii. Rakousko podporuje tato opatření, reprezentovaná ministry Beate Meinl-Reisinger a Klaudia Tanner.

Ekonomické účinky a další opatření

Nový sankční balíček zahrnuje také přibližně 30 ekonomických aktérů postižených novými omezeními vývozu. Desítky osob a společností již nejsou schopny podnikat v EU a musí očekávat uzavření bohatství. Zároveň britská vláda také oznámila nové sankce, které jsou speciálně zaměřeny na dodavatelské řetězce ruských zbraňových systémů. Plánovaná opatření EU také zahrnují snížení cenového krytí ruské ropy a dalších sankcí proti ruskému finančnímu sektoru, jako na [https://www.tagesschau.de/ausland/europa/eu-sanktations-russland-172.html).

Ministr obrany EU, včetně německého ministra Borise Pistoriuse, hovořil o vylepšení Evropy a vojenské podpoře Ukrajiny. Pistorius vyjádřil skepticismus ohledně záměrů Ruska a zdůraznil, že snížení přílivu peněz z prodeje energie by mělo být považováno za nejúčinnější sankci. Ministr obrany Tanner podporoval iniciativy, ale objasnil, že účinnost opatření by měla čekat.

Globální perspektivy a humanitární aspekty

Ekonomické sankce mají také globální účinky, zejména v nabídce potravin. Ruský útok na Ukrajinu tuto péči již ohrožoval. Přestože EU neuložila přímé zemědělské sankce proti Rusku, ekonomické sankce mají dopad na obchodní podmínky. Pomocná opatření by měla také sledovat humanitární aspekty, aby se zabránilo neúmyslné péči, jak vysvětluje základ pro vědu a politiku v současné analýze [swp-berlin.org] (https://www.swp-berlin.org/publication/wirtschafts-sland- proti Russland- International--Perspační účinky). Reakce mezinárodního společenství ukazují, že v současné krizi je nezbytná koordinovaná odpověď na Rusko.

V rozhovorech o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se zdá, že předchozí diplomatická opatření vykázala malý pokrok. Americký prezident Trump oznámil, že jednání o příměří by měla začít „okamžitě“, ale situace zůstává napjatá a budoucí.

Celkově současný vývoj ukazuje, že EU a její partneři jsou odhodláni dále zintenzivnit hospodářská a vojenská opatření proti Rusku, zatímco humanitární výzvy nemusí být ztraceny.

Details
OrtÖsterreich
Quellen