Debata o ombudsmanovi: FPÖ varuje před zeleným vlivem!

Debata o ombudsmanovi: FPÖ varuje před zeleným vlivem!

Dne 22. května 2025 proběhla v Národní radě bouřlivá debata o návrhu Zelených na reformu úřadu ombudsmana. Mluvčí FPÖ pro nekompatibilitu, NAbg. Dr. Markus Tschank vyjádřil ostrou kritiku navrhovaných změn a zpochybnil potřebu diskutovat o metodě jmenování ombudsmanů namísto zvažování rozšíření jejich kompetencí. Tschank zdůraznil, že původní myšlenka ombudsmana jako „právníka veřejného práva“ podle Hanse Kelsena byla v ohrožení, protože návrh Zelených požadoval externí výběrovou komisi, která by jmenovala ombudsmana.

Tschank poukázal na to, že tento krok má za cíl odstranit celý systém jmenování ombudsmana a viděl to jako další pokus Zelených podkopat ústavní právo FPÖ předkládat návrhy. Varoval také, že výbory přidružené k nevládním organizacím by měly rozhodovat o tom, kdo se stane ombudsmanem namísto demokraticky zvolených zástupců, což podle něj oslabuje parlament a nerespektuje vůli lidu.

Jmenování a požadavky na reformu

V pozadí této politické diskuse je nadcházející jmenování Elisabeth Schwetz (FPÖ) novou ombudsmankou. Nevládní organizace jako Amnesty International a Diakonie naléhavě volají po reformě procesu jmenování. Prosazují transparentnější proces, včetně veřejné soutěže, aby se zajistilo, že výběr a jmenování bude založeno na objektivních a transparentních kritériích. Za zásadní je považováno zohlednění kandidátů z různých sociálních vrstev, jakož i různého vzdělání a profesního zázemí.

Tyto požadavky jsou posíleny mezinárodními doporučeními: V roce 2021 řada států doporučila, aby Rakousko reformovalo proces jmenování v rámci všeobecného pravidelného přezkumu (UPR), ale do dnešního dne nebyly provedeny žádné strukturální změny. To je považováno za nedostatečné, zvláště poté, co zpráva Globální aliance pro národní instituce pro lidská práva (GANHRI) z března 2022 ostře kritizovala proces z hlediska transparentnosti a nezávislosti.

Požadavky na větší transparentnost

Organizace občanské společnosti vyzývají budoucí vládu, aby reformu procesu jmenování zahrnula do svého vládního programu. Mezi požadované reformy patří mimo jiné:

• Öffentliche Ausschreibung der Position.
• Diversität der Kandidat*innen aus unterschiedlichen gesellschaftlichen Bereichen.
• Konsultation und Beteiligung der Zivilgesellschaft am Auswahlverfahren.
• Transparente und objektive Auswahlkriterien.

Naléhavost těchto reforem podtrhuje mezinárodní kritika, která potřebu reformy podporuje. Zástupci občanské společnosti se shodují, že komplexní reforma procesu jmenování může nejen posílit nezávislost veřejného ochránce práv, ale také zajistit důvěru veřejnosti v tuto instituci.

Celkově se současné debaty odehrávají na pozadí hluboké debaty o tom, jak může být veřejný ochránce práv v budoucnu personálně obsazen a jak lze zaručit jeho nezávislost. Nadcházející rozhodnutí by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro institucionální integritu a demokratické procesy v zemi.

Další podrobnosti o diskuzích naleznete na OTS, ORF a Amnesty International.