obřad v Sulaymaniyah
Politici a pozorovatelé se shromáždili na obřad ve staré jeskyni v kasenu poblíž města Sulaymaniyah. Tam asi 30 mužů a žen z PKK umístil své zbraně do velké konvice, která byla poté zapálena.
Deklarace záměru PKK
Bojovníci PKK oznámili ve svém prohlášení, že chtějí pokračovat ve svých „bojích o svobodu“ prostřednictvím „demokratické politiky a právních prostředků“. „Tímto zničíme naše zbraně z svobodné vůle a v jejich přítomnosti,“ uvedl ve vysvětlení.
Reakce z Turecka
Turecké zpravodajské kanály o obřadu dychtivě hlásily. Kromě malé skupiny načtených pozorovatelů neměli novináři k akci žádný přístup. Turecká média ukázala vrtulníky, které letěly přes jeskyni, kde se konalo obřad, zatímco konvoje bílých pick-upů a černých dodávek jeli do oblasti.
Politický význam a cíle Türkiye
Turecký státní úředník s vysokým obsahem rankingu popsal tento krok jako „nevratný bod obratu“ a nazval ho „milníkem“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovořil o „důležitém kroku“ na „cestě k Turecku bez Türkiye“. Vyjádřil touhu po úspěchu při realizaci tohoto cíle ve prospěch národní bezpečnosti a míru v regionu.
Vývoj PKK
Irácké ministerstvo zahraničních věcí přivítalo oznámení PKK a vidělo to „významný pokrok směrem k odzbrojení“. V květnu společnost PKK, která je klasifikována v Turecku, USA a Evropské unii jako teroristická organizace, oznámila, že po vyzvání svého uvězněného vůdce Abdullaha Öcalana najme všechny činnosti.
Historický kontext a výzvy
Založený Öcalan v roce 1978, PKK vedl po desetiletí válku proti tureckému státu. Skupina se zpočátku zaměřila na nezávislý stát v převážně kurdském jihovýchodu od Türkiye, ale v posledních letech požadovala větší autonomii a rozsáhlejší kulturní práva. Erdogan se několikrát pokusil ukončit konflikt a v minulosti udělil Kurdům více práv.
Aktuální stav vyjednávání
2013 Erdogan spolupracoval s pro-kurdskou stranou pro demokracii Völker (HDP) v krátkém mírovém procesu s PKK, který se v roce 2015 zhroutil. Od té doby došlo k masivnímu potlačení proti HDP, jejíž členové jsou považováni za tureckou vládu jako zastánku PKK. Populární kurdský politik Selahattin Demirtaş, spolupředseda HDP, byl od svého zatčení v roce 2016 ve vězení.
Demografická situace Kurds
Kurdové představují největší menšinu v Turecku a tvoří mezi 15 % a 20 % populace, jak uvádí mezinárodní skupina pro práva menšin. Mají také významnou přítomnost v severní Sýrii v severním Iráku a Íránu.
Tento krok k míru by mohl zahájit novou éru politických vztahů v regionu.
Suche
