Trumpův ukrajinský velvyslanec má plán na ukončení války

Trumpův ukrajinský velvyslanec má plán na ukončení války

Nově zvolený prezident v jediném příspěvku představil světu, jak by mohl vypadat konec ukrajinské války. Diplomatické výzvy, které je třeba překonat, jsou značné.

Trumpova diplomacie: mír skrze sílu

„Jsem potěšen, že mohu jmenovat generála Keitha Kellogga, aby sloužil jako asistent prezidenta a zvláštní představitel pro Ukrajinu a Rusko,“ napsal Trump na svém kanálu Truth Social. "Společně zajistíme mír silou a uděláme Ameriku a svět opět bezpečnými!"

Jmenováním Keitha Kellogga svým zvláštním vyslancem pro Ukrajinu Donald Trump zvolil jasný a předem stanovený plán pro nejtěžší zahraničněpolitickou otázku na jeho stole.

Kelloggův mírový plán podrobně

Kellogg, Trumpův 80letý bývalý poradce pro národní bezpečnost, podrobně nastínil svůj mírový plán, který v dubnu napsal pro America First Policy Institute. Popisuje válku jako „krizi, které se dá předejít, která kvůli nekompetentní politice Bidenovy administrativy... zatáhla Ameriku do nekonečné války“.

Stručně řečeno, příměří zmrazí přední linie a obě strany budou nuceny přijít k jednacímu stolu. Ale další detaily plánu jsou složité.

Přehodnotit zapojení USA do ukrajinského konfliktu

Kellogg primárně kritizuje Bidenovo jednání a říká, že jeho administrativa poskytla příliš málo smrtící pomoci příliš pozdě. Argumentuje tím, že Trumpovo rozhodnutí poskytnout první smrtící pomoc Ukrajině v roce 2018 ukázalo sílu nezbytnou pro konfrontaci s Putinem. Trumpův měkký přístup k šéfovi Kremlu – na rozdíl od Bidenovy démonizace – by mu umožnil vyjednat dohodu.

Kellogg říká, že před ruskou invazí a bezprostředně po ní by mělo být nasazeno více zbraní, které by Ukrajině pomohly vyhrát.

Americká pomoc s podmínkami

Ale to je přesně místo, kde se plán stává Informuje o tom CNN že Trumpův budoucí poradce pro národní bezpečnost uvažuje, už není v zájmu Ukrajiny. Kellogg zdůrazňuje, že Spojené státy by se neměly zapojovat do dalšího konfliktu a že jejich zásoby zbraní byly oslabeny pomocí Ukrajině, což by zemi mohlo způsobit zranitelnosti v konfliktu s Čínou o Tchaj-wan.

Navrhuje na neurčito pozastavit členství Ukrajiny v NATO – což je ve skutečnosti hodně daleko a bylo nabídnuto symbolicky za sjednocenou Evropu – „výměnou za komplexní a ověřitelnou mírovou dohodu s bezpečnostními zárukami“.

Cesta k příměří

Plán dále stanoví, že by se mělo stát formální politikou USA usilovat o příměří a vyjednané řešení. Budoucí pomoc USA – pravděpodobně ve formě půjček – bude podmíněna jednáním Ukrajiny s Ruskem a USA vyzbrojí Ukrajinu do té míry, že se bude moci bránit a odradit další ruské útoky před a po mírové dohodě.

Tato druhá myšlenka však může být již zastaralá kvůli rychlému postupu ruských jednotek na východní Ukrajině, což Kelloggovi znepříjemňuje současný vrchol americké pomoci.

Složitost frontových linií a jejich důsledky

Příměří by zmrazilo přední linie a vytvořilo demilitarizovanou zónu. Na oplátku za tuto dohodu by Rusko zrušilo omezené sankce; k plné úlevě by došlo pouze tehdy, bude-li podepsána mírová smlouva příznivá pro Ukrajinu. Daň z ruského vývozu energie by financovala rekonstrukci Ukrajiny. Ukrajina by se nemusela vzdát znovudobytí okupovaných území, ale musela by se zavázat, že to bude prosazovat výhradně prostřednictvím diplomacie. "To by vyžadovalo budoucí diplomatický průlom, k němuž pravděpodobně nedojde, dokud nebude Putin v úřadu," připouští Kellogg.

Temná souhra zájmů

Koncept je jednoduchý a rychlý, ale nesplňuje požadavky Moskvy, které byly dříve využívány k cynickému prosazování vojenských cílů. Zmrazení frontových linií způsobí, že v příštích několika měsících bude násilnost, protože Moskva se snaží získat co nejvíce půdy. Kreml v minulosti ignoroval příměří a plně sledoval své územní cíle.

Demilitarizovaná zóna by pravděpodobně musela být zabezpečena, možná jednotkami NATO nebo vojáky z jiných neutrálních zemí. To bude náročné na údržbu a personál, přinejmenším. Zóna se navíc táhne v délce stovek kilometrů a vyžaduje masivní finanční investice.

Měnící se hodnoty

Kellogg také odhaluje svůj způsob myšlení ve dvou prohlášeních. Vysvětluje, že národní bezpečnost ve smyslu America First vzniká z praktické nutnosti. „Biden nahradil Trumpův přístup liberálním internacionalismem, který podporuje západní hodnoty, lidská práva a demokracii,“ píše. To je špatný základ pro nalezení kompromisu ohledně evropské bezpečnosti.

Dodává, že někteří kritici další pomoci Ukrajině – mezi které, jak se zdá, patří – jsou „znepokojeni tím, zda jsou životně důležité strategické zájmy Ameriky ohroženy ukrajinskou válkou, potenciálem americké vojenské účasti a zda je Amerika zapojena do zástupné války s Ruskem, která by mohla eskalovat v jaderný konflikt“. Tyto dvě věty tvoří přesvědčivé pozadí navrhované dohody: Ukrajinská válka je o hodnotách, které nepotřebujeme udržovat, a měli bychom se zdržet Putinových jaderných hrozeb.

Ponurý výhled

Plán nabízí Ukrajině vítanou šanci ukončit násilí, zatímco prohrává na všech frontách a trpce trpí nedostatkem personálu – překážku, kterou možná nikdy nedokáže překonat, zatímco Rusko ji pravděpodobně vždy překoná.

Navrhované řešení by však mohlo zahájit proces, ve kterém mazaný a prolhaný Putin využije všech výhod. Využití příměří a slabosti Západu je jeho ochrannou známkou, na kterou čekal téměř tři roky. Plán akceptuje vyčerpání na Západě, že výrobní kapacita v obranném průmyslu nemůže držet krok a že jeho hodnoty jsou neefektivní. Kromě toho byla málo zohledněna opatření, která by Rusko mohlo přijmout, aby narušilo svou vizi.

Je to temný kompromis pro temnou válku. Nedokázal to ale ukončit, místo toho otevřít novou kapitolu, ve které se jednota a podpora Západu začíná hroutit a Putin se přibližuje svým cílům jak u jednacího stolu, tak v první linii.