Polsko zavádí kontroly hranic: ohrožuje schengenský systém svou dovolenou?

Polsko zavádí kontroly hranic: ohrožuje schengenský systém svou dovolenou?

Od 7. července 2025 Polsko představuje dočasné hraniční kontroly na hranicích do Německa a Litvy. Toto oznámení je učiněno v reakci na zpřísněné německé hraniční kontroly a přísné azylové postupy, které jsou v Německu prováděny od října 2023. V této souvislosti Polsko premiér Donald Tusk vysvětlil, že toto opatření je nezbytné k účinnému omezení „nekontrolovaného proudu migrantů“. Současně jsou v oblasti schengenů zpochybňována přeshraniční práva mobility, protože stále více a více zemí EU začíná zavádět a diskutovat o dočasných kontrolách.

Německo odmítlo žadatele o azyl na hranici, protože hraniční kontroly byly zesíleny. Toto odmítnutí ostře kritizuje Polsko, zejména s osudem lidí, kteří již vstoupili do německé půdy. Kancléř Friedrich Merz (CDU) potvrdil, že migrační otázka byla běžným problémem a zdůraznila důležitost výměny s Polskem v této citlivé oblasti. To se stává obzvláště výbušným, protože diskuse v EU stále více získává naléhavost o společné migrační politice. Celkem 21 zemí EU v současné době diskutuje o zpřísnění migračních pravidel.

Ovládací prvky hranic v oblasti schengenů

Refinancování hraničních kontrol není izolováno, ale součástí většího trendu. Schengenská oblast, která stojí za svobodu pohybu a cestování více než 40 let, je zaznamenána zvýšením hraničních kontrol. Jedenáct z 29 schengenských zemí v současné době kontroluje své limity, což kritici považují za zlom schengenského ducha. Zejména Belgie také oznámila hraniční kontroly, což dále zvyšuje roztříštěnost svobody cestování v schengenské oblasti. To by mohlo mít také dopad na Rakousko, které by mohlo být ovlivněno posunutým migračním trasám a znamenat další zátěž pro úřady.

Diskuse o migraci prochází všemi současnými politickými debatami v Evropě. Komisař EU Interiéru Magnus Brunner objasnil, že tyto ovládací prvky nesmí být trvalé a že azyl a migrační pakt by měly být plně implementovány do léta 2026, aby lépe chránily vnější hranice a optimalizovaly zpracování azylových aplikací. Šéf komise EU Ursula von der Leyen také popisuje status jako „střední fázi“ se stále zastaralými azylovými pravidly.

Výzvy a řešení

V souvislosti s EU musí být nové nástroje a agentury dále rozvíjeny. V roce 2015 vedly zvýšené toky migrantů ke zvýšení až na 1,83 milionu nelegálních hraničních přechodů na vnějších hranicích, což bylo do roku 2021 sníženo na 200 000. Aby se tyto výzvy splňovaly, byly zřízeny schengenské informační systém a evropská agentura pro hraniční a pobřežní stráž), které by měly podporovat členské státy v hraničním managementu.

Eroze principu svobody pohybu v schengenské oblasti je nyní vážným problémem, který by mohl vést k ekonomické i politické škodě. Poslanec EU Pascal Arimont varoval, že přísnější kontroly by mohly vést k postupné ztrátě evropské myšlenky. Cestovatelé v oblasti Schengenů se také musí přizpůsobit vyšší čekací době ve vnitřních limitch a měli by vždy nést platné ID dokumenty.

Celkově vývoj na evropských hranicích ukazuje, že koordinované řešení migrace zůstává pro EU nezbytné. Politická rozhodnutí v Polsku, charakterizovaná tlakem konzervativní opozice pravice, budou zásadní pro další kurz v Evropské unii.