Městská rada ve Vídni pojednává o integraci, svobodě tisku a financování
Městská rada ve Vídni pojednává o integraci, svobodě tisku a financování
Dne 26. března 2025 se členové Vídeňské obecní rady zabývali různými důležitými tématy, která ovlivňují místní politiku i mezinárodní vztahy. GR Maximilian Krauss (FPö) vyjádřil obavy ohledně částky financování 456 000 EUR pro fórum Bruno Kreisky pro mezinárodní asociaci dialogu, zejména v době, kdy město musí ušetřit. Krauss také prosil o nepartisanský návrh správní rady a program sdružení.
Grin Katharina Weninger (SPö) podpořil částku financování a zdůraznil důležitost svobody tisku a sociální výměny. Kritizovala FPö za její aplikaci, jejímž cílem je zabránit digitálnímu aktmu EU, který má bojovat proti nenávisti a populismu. Další hlasy v obecní radě byly také proti žádosti o opozice, která byla nakonec zamítnuta.
Politika integrace a záležitosti azyluGr Stefan Berger (FPö) vystoupil proti dotacím o integrační kluby a požadoval rychlejší azylové postupy. Zdůraznil, že integrace byla dluhem přistěhovalců, a také vyzval ke zvýšené policejní přítomnosti ve Vídni. Grin Mag. Na druhé straně Berivan Aslan (Greens) podporoval integrační kluby a obhajoval demokratickou orientaci, zatímco kritizoval právní stát v Turecku a požadoval jasný postoj starosty, s ohledem na instrumentalizaci mladých lidí v Turecku
grin mag. Dolores Bakos (Neos) zdůraznil význam financování integrace a vystoupil o pomoc při sebepoznání. Odsoudila útoky na demokratické prostředky a podpořila protesty proti zatčení opozičního v Turecku. Na pozadí, že v Turecku žije v Turecku více než tři miliony Syřanů, se tyto diskuse v roce 2016 probíhaly uprchlické dohodě mezi EU a Tureckem, což vedlo ke snížení nepravidelné migrace. Více než 89% Sýřanů v Turecku se nechce vrátit, zatímco 89% Turků to chce, což ilustruje napjaté sociální podmínky.
OPPOLEČNÉ ZÁVISLOSTI A SOCIÁLNÍ DESIES
Debaty v obecní radě také odrážejí rozdělené veřejné mínění. Současné průzkumy ukazují, že 71% Turků považuje uprchlíky za bezpečnostní riziko a 80% se cítí za cizí syrské uprchlíky. Tyto názory lze pozorovat uprostřed hospodářské krize a rostoucího sociálního napětí. Zatímco zařízení EU pro uprchlíky v Turecku zlepšilo situaci mnoha syrských uprchlíků, politická a sociální integrace zůstává problematická, protože mnoho uprchlíků pracuje v neformálním sektoru a žije v nejistých podmínkách.
Stručně řečeno, většina sdružení byla rozhodnuta ve Vídeňské obecní radě, zatímco žádosti o znepokojení nad vývojem v Turecku byly přijaty a další opoziční návrhy nebyly nalezeny. Nezbytná debata o integraci a odpovědnosti města Vídně pro uprchlické lidi zůstává velmi důležitá, zejména s ohledem na geopolitické výzvy, které ovlivňují region, a napjaté situaci v Turecku.V znepokojivé realitě migrační situace v EU-Turecku ukazuje, že návrat syrských uprchlíků v turbulentní vlasti a pokračující tlak na integraci do společnosti v Turecku i v Evropě. Tato témata budou i nadále středem veřejného a politického diskurzu.
Měnící se dynamika politiky uprchlíků zaznamenává nejen evropskou diskusi, ale je také přítomna v sociálních a kulturních debatách ve Vídni.
Details | |
---|---|
Ort | Wien, Österreich |
Quellen |
Kommentare (0)