Vláda odkládá financování klimatu, FPÖ kritizuje pomalé reformy!

Vláda odkládá financování klimatu, FPÖ kritizuje pomalé reformy!

Diskuze o reformě energetických a klimatických dotací v Rakousku se stále více dostává do centra pozornosti veřejnosti. Podle posledních informací z OTS Takzvaný „semafor pro poražené“ plánuje rozsáhlou reformu, ale rychlá realizace není v dohledu. Nezávislý institut by měl aktuální situaci vyhodnotit do léta, než vláda přijme konkrétní kroky k reformě struktury financování.

Generální tajemník FPÖ Michael Schnedlitz vládu ostře kritizuje a kritizuje pomalý postup v této věci. Domnívá se, že je naprosto nezbytné snížit peníze z klimatického a energetického fondu, abychom průmyslu a zemědělcům nabídli realistickou perspektivu. „Dotace by měly být vyjasněny do léta,“ dodává Schnedlitz, který také vyjadřuje obavy ohledně klimatických cílů EU a jejich dopadu na soukromé vlastnictví a zemědělství. Zároveň zdůrazňuje postoj FPÖ k podpoře zemědělství a ochrany životního prostředí selským rozumem.

Pozadí klimatické politiky

Rámec pro rakouskou klimatickou politiku určují zejména mezinárodní závazky, jako je Pařížská dohoda, která vstoupila v platnost v roce 2016. Tato dohoda si klade za cíl omezit nárůst globální teploty pod 2 stupně Celsia, přičemž je vyvíjeno úsilí o dosažení zvýšení na 1,5 stupně Celsia. EU si také stanovila za cíl nulové emise skleníkových plynů do roku 2050, zatímco Rakousko si klade za cíl snížit své emise do roku 2030 o 48 procent ve srovnání s úrovněmi v roce 2005, a to zejména v odvětvích, na která se nevztahuje obchodování s emisemi EU.

Potřebu rychlé akce podporuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), který varuje před vážnými důsledky zvýšení teploty o více než 1,5 stupně Celsia. Dopady klimatických změn jsou patrné i v Rakousku. Od roku 1980 se teplota zvýšila téměř o 2 stupně Celsia, což vedlo k nárůstu horkých dnů a změnám srážek.

Adaptační strategie

Rakousko se ve své klimatické politice řídí „zásadou dvou pilířů“. To zahrnuje jak ochranu klimatu, tak přizpůsobení se důsledkům změny klimatu. Rakouská adaptační strategie byla v letech 2012 a 2017 aktualizována ve snaze vyhnout se nepříznivým dopadům změny klimatu a zároveň využít příležitosti. Ústředním aspektem této strategie je kompenzace neredukovatelných emisí prostřednictvím ukládání uhlíku.

Celkově vzroste tlak na vládu, aby prosadila své plány na reformu energetických a klimatických dotací. To je důležité nejen v zájmu průmyslu a zemědělství, ale také v zájmu splnění národních a mezinárodních cílů v oblasti klimatu, zejména v kontextu Zelené dohody a evropského klimatického zákona.