Jihotyrolské náměstí ve Vídni: Stele připomíná úspěchy autonomie!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Dne 13. října 2023 odhalili starosta Ludwig a guvernér Kompatscher stélu autonomie na Südtiroler Platz ve Vídni.

Am 13.10.2023 enthüllten Bürgermeister Ludwig und Landeshauptmann Kompatscher die Autonomiestele am Südtiroler Platz in Wien.
Dne 13. října 2023 odhalili starosta Ludwig a guvernér Kompatscher stélu autonomie na Südtiroler Platz ve Vídni.

Jihotyrolské náměstí ve Vídni: Stele připomíná úspěchy autonomie!

Dne 13. října 2023 byla na zvláštním místě ve Vídni, Südtiroler Platz, slavnostně otevřena „Autonomní stéla“. Tento ceremoniál doprovázeli starosta Michael Ludwig a guvernér státu Arno Kompatscher. Stéla má připomínat cestu, kterou Jižní Tyrolsko urazilo z konfliktní oblasti do autonomní provincie. K odhalení došlo v kontextu autonomie Jižního Tyrolska, jejíž počátky sahají do 60. let 20. století.

Kořeny autonomie Jižního Tyrolska lze vysledovat až k 31. říjnu 1960, kdy rakouská delegace vedená Brunem Kreiskym předložila jihotyrolskou otázku OSN. OSN se poté rozhodla vyzvat Rakousko a Itálii k vyřešení problému na základě dohody Gruber-De Gasperi z roku 1948. Tuto dohodu lze považovat za zrod autonomie Jižního Tyrolska. Stéla na Südtiroler Platz, která je od roku 1927 připomínkou vazeb Vídně k Jižnímu Tyrolsku, byla navržena také jako místo informací a setkávání.

Cesta k autonomii a výzvy

V 50. a 60. letech se hospodářské a sociální podmínky v Jižním Tyrolsku drasticky zhoršily. Pokračující příliv italských pracovníků a exodus německy mluvících občanů do zemí jako Německo a Švýcarsko vedly k napětí. Protestní shromáždění, jako bylo velké shromáždění na zámku Sigmundskron v listopadu 1957, na kterém asi 35 000 lidí demonstrovalo za větší autonomii, byla zpočátku neúspěšná, ale ukázala tlak na rakouskou a italskou vládu. Obraz situace zvané „pseudoautonomie“ byl stále jasnější.

Nicméně tyto protesty a iniciativa ministra zahraničí Kreiského vedly k rozhodnutí OSN přijmout rezoluci 1497/XV. To vyzvalo Rakousko a Itálii, aby zahájily jednání o autonomii, což vedlo k ustavení Komise 19 italskou vládou. Tato komise vypracovala Druhý statut autonomie, na jehož realizaci se podíleli zástupci německy mluvící menšiny.

Milníky a současná situace

Autonomie poskytuje Jižním Tyrolanům rozsáhlá práva na samosprávu v Itálii a je zaměřena zejména na ochranu etnických menšin. Dohoda Gruber-De Gasperi z roku 1946 je považována za první sekuritizaci autonomie podle mezinárodního práva, zatímco italská ústava a první statut autonomie z roku 1948 zpočátku přiznávaly regionu pouze nedostatečná práva. Teprve se vstupem v platnost druhého statutu autonomie v roce 1972, jehož plná implementace trvala až do roku 1992, byla autonomie výrazně posílena.

Každoročně zahájí studium na vídeňských univerzitách kolem 2000 Jihotyrolanů a mnoho z nich ve městě po ukončení studia zůstává. Dnešní autonomie se ukázala jako stabilní a ochranná, i když se v minulosti setkala s odporem. Iniciativy k reformě statutu autonomie se nadále projednávají, naposledy jedna v roce 2025 v římském parlamentu.

Autonomní stéla ve Vídni je nejen symbolem dlouhodobého úspěšného rozvoje autonomie, ale také symbolem kulturního spojení mezi Jižním Tyrolskem a Vídní. Je to připomínka pohnuté historie a krok ke společné budoucnosti.

presse.wien.gv.at a hdgoe.at nabídnout další pohledy do pozadí autonomie Jižního Tyrolska, zatímco Wikipedie poskytuje komplexní přehled právního základu a historických milníků.