Summit EU: Merz chce obchodní dohodu, ale existují nějaká rozhodnutí?

Summit EU: Merz chce obchodní dohodu, ale existují nějaká rozhodnutí?

Hlavy států a vlád EU se 26. června 2025 sešly v Bruselu na důležitém summitu, kterému dominovala řada témat. V centru pozornosti byla podpora Ukrajiny, situace na Blízkém východě, ale i otázky migrace a celního konfliktu s USA. Zbývalo však zjistit, zda po tomto setkání budou následovat hmatatelná rozhodnutí. Tak hlášeno vídeň.at že by neměla být přijímána žádná konkrétní rozhodnutí o 18. balíčku sankcí proti Rusku, což vyvolalo určité obavy.

Německý kancléř Friedrich Merz, který se zúčastnil svého prvního summitu svého druhu, zdůraznil naléhavost těchto otázek. Podpořil předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou v jejím úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a prosazení obchodní dohody s USA. Do 9. července musí být dosaženo dohody, aby se zabránilo vysokým americkým clům na vývoz z EU, varovali Merz a lucemburský premiér Luc Frieden.

Obchodní jednání a vojenská podpora

Ústředním bodem summitu byla také plná podpora Ukrajiny, zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj se připojil prostřednictvím videa. EU hodlá pokračovat ve vojenské a hospodářské pomoci, kterou většina členských států považuje za zásadní. Belnagský premiér Bart De Wever zdůraznil rozdíly mezi USA a Evropou ohledně Ukrajiny, která zatěžuje manévrovací prostor EU. Kromě toho byly analyzovány možné dopady 18. sankčního balíčku proti Rusku, který je speciálně určen pro energetický a bankovní sektor. jak informoval ZDF.

Znatelné napětí je patrné i v konfliktu na Blízkém východě: auditní zpráva EU obvinila Izrael z porušení asociační dohody s EU, pokud jde o jeho kroky v Gaze. To vedlo k výzvám některých států EU k pozastavení dohody. Proti takovým opatřením se ale vyslovily země jako Rakousko a Německo, jak poznamenal rakouský kancléř Christian Stocker. Irský premiér Micheál Martin také vyzval k ukončení násilí v Gaze, zatímco slovinský premiér Robert Golob pohrozil, že pokud na summitu nebude dána jasná odpověď, půjde proti Izraeli sám.

Migrační politika a udržitelné strategie

Evropská unie i nadále čelí výzvám v migrační politice. Maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil odmítnutí migračních pravidel EU a vyzval k přísnějším opatřením. Intenzivně se diskutovalo o reformě azylového systému, nařízení o navracení a zřizování deportačních středisek ve třetích zemích. Hlavy států a předsedové vlád rovněž projevili zájem o zlepšení obranných schopností, což dostalo vysokou prioritu zejména v souvislosti se summitem NATO, který rozhodl o zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP.

Nakonec během summitu došlo i na úvahy o dalších sankčních balíčcích vůči Rusku, jejichž detaily by se mohly v blízké budoucnosti řešit s cílem zvýšit tlak na zemi a zavést opatření pro boj proti obcházení sankcí. Tyto úvahy jsou součástí probíhající reakce EU na vojenský konflikt na Ukrajině, který nyní probíhá čtvrtým rokem. Chcete-li se dozvědět více o 16. sankčním balíčku ovlivňujícím klíčová odvětví ruské ekonomiky, navštivte zprávu o luxembourg.representation.ec.europa.eu.