Blümel požaduje: jaderná energie zpět k ekonomické nezávislosti!

Blümel požaduje: jaderná energie zpět k ekonomické nezávislosti!

Bývalý ministr financí Gernot Blümel vysvětlil své názory na ekonomickou krizi a rekordní ceny v Evropě v nedávném rozhovoru pro oe24.TV. Zdůrazňuje, že současná ekonomická situace neposkytuje jednoduchá řešení. Zvláště důležité je téma energetiky, které se stále více dostává do popředí diskusí o ekonomických výzvách. Blümel kritizuje, že se Německo vzdalo jaderné energie a její negativní dopad na nezávislost na Rusku. Podle jeho názoru by Německo a Rakousko měly následovat příklad Francie a vést objektivní debatu o využívání jaderné energie s cílem posílit bezpečnost dodávek energie.

Blümel, který nyní pracuje jako generální ředitel Mare Tech Park, požaduje větší transparentnost dat a deregulaci v oblasti umělé inteligence. To je nezbytné, abychom neztratili kontakt s technologií. Na otázku ohledně možného návratu Sebastiana Kurze do politiky Blümel uvedl, že v současnosti necítí žádnou motivaci k návratu.

Umělá inteligence a rostoucí potřeba energie

Paralelně s Blümelovými názory výrazně poroste energetická spotřeba datových center v Evropě díky stále většímu využívání umělé inteligence (AI). Do roku 2030 se odhaduje poptávka po energii přes 150 terawatthodin, což je téměř dvojnásobek současné spotřeby a očekává se, že bude činit přibližně pět procent celkové evropské spotřeby elektřiny. Navzdory snahám velkých poskytovatelů, jako jsou Amazon, Microsoft a Google, přejít na obnovitelné zdroje energie, velká část elektřiny pro tato datová centra nadále pochází z fosilních paliv.

Důsledky tohoto nárůstu jsou již patrné: například emise CO2 společnosti Google loni vzrostly o 13 procent na více než 14,3 milionu tun. Společnost nyní podepsala smlouvu s Kairos Power na pořízení malých modulárních jaderných reaktorů, které budou uspokojovat budoucí energetické potřeby. Očekává se, že první z těchto elektráren bude uvedena do provozu do roku 2030.

Evropská opatření v oblasti klimatu

Mezinárodní klimatická politika má také silný vliv na rozhodnutí o energetické politice v Evropě. Cílem evropské politiky ochrany klimatu je snížit dopady změny klimatu a omezit činnosti, které poškozují životní prostředí a klima. EU si stanovila ambiciózní cíle, včetně snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Federální agentura pro životní prostředí uvádí, že EU byla v minulosti úspěšná při snižování skleníkových plynů a v roce 2020 překročila své vlastní cíle, částečně kvůli pandemii koronaviru. V posledních letech byl také zaveden klimatický balíček „Fit for 55“, který obsahuje řadu opatření na podporu těchto cílů. Iniciativa REPower EU má za cíl snížit závislost na ruských fosilních palivech a vyzývá k velkým investicím do obnovitelných zdrojů.

V této souhře politických, ekonomických a ekologických aspektů jsou diskuse o energetickém mixu a potřebě jak omezit fosilní paliva, tak zhodnotit nové technologie, jako je jaderná energie, stále naléhavější.