V nebezpečí přechod energie? Spor nad modrým vodíkem eskaluje!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Energetický přechod čelí výzvám: Fosilní technologie ovlivňují politiku, zatímco vodík je považován za klíč.

Die Energiewende steht vor Herausforderungen: Fossile Technologien beeinflussen die Politik, während Wasserstoff als Schlüssel gesehen wird.
Energetický přechod čelí výzvám: Fosilní technologie ovlivňují politiku, zatímco vodík je považován za klíč.

V nebezpečí přechod energie? Spor nad modrým vodíkem eskaluje!

Dne ​​28. května 2025 je důraz kladen na diskusi o technologiích vodíku a jeho roli při přechodu energie. Politika v mnoha státech brání pokroku v této oblasti. Technologie fosilních a atomových můstků jsou často prezentovány jako řešení problémů, které sami způsobili. Tento kontext ukazuje jasný vliv fosilních atomarových skupin na politiky po celém světě, aby zachytili tuto perspektivu, jak bylo uvedeno.

Na úrovni EU je „modrý“ vodík považován za přijatelný přechodný roztok. Tento typ vodíku je generován z fosilního proudu, jako je uhlí nebo zemní plyn, výsledný Co₂ je uložen pod zemí. Geologové tvrdí, že Co₂ zůstává trvale pod zemí. Michael Boj, prezident rakouských energetických skupin, tento přístup pozitivně komentoval. Zatímco Rakousko již používá asi 90 % obnovitelné elektřiny, průměr EU je téměř 50 %.

Role vodíku v energetickém systému

vodík je stále více rozpoznáván jako centrální složka pro budoucí energetický systém. Zejména v chemickém průmyslu, produkci oceli, jakož i v provozu vzduchu a lodí se pro používání vodíku používají důležité role. Trh s vodíkem zahrnuje různé technologie pro výrobu: zelená, šedá, modrá, tyrkysová, červená a oranžová vodík, přičemž každá barva zahrnuje různé emise a energetické výdaje, jako je Federální environmentální úřad zdůrazňuje.

Zelený vodík, generovaný z obnovitelných energií pomocí elektrolýzy, je považován za nejvíce šetrnější k životnímu prostředí a má účinnost přibližně 75 %. Pro srovnání, méně energie je ušetřena při výrobě vodíku než při přímém využívání obnovitelné elektřiny, zejména u tepelných čerpadel, která mohou ušetřit zemní plyn 3,3 kWh, zatímco pouze asi 0,6 kWh lze ušetřit do vodíku.

Technologický vývoj

Federální vláda plánuje instalovat vodíkové elektrolysery s výkonem 5 GW do roku 2030, a tak poskytnout 14 vodíků TWH. Do roku 2035 se očekává, že se elektrolýza v Evropě zvýší na 40 GW. Vodík lze také použít jako alternativní palivo v provozu, ale jeho použití by mělo být používáno, pokud není možné přímé využívání obnovitelné elektřiny. V Německu je účinnost vodíku často sporná ve srovnání s jinými technologiemi obnovitelných zdrojů, protože je preferováno přímé použití, protože Federální ministerstvo ekonomiky a ochrany klimatu.

Stručně řečeno, je vidět, že navzdory výzvám a stávajícímu politickému vlivu jsou technologie vodíku považovány za klíč k budoucímu zásobování energie. Nabízejí jak skladovatelnou formu energie, tak možnost kompenzace kolísání generování z obnovitelných zdrojů, a tak stabilizovat energetický systém.