Bezpečnostní debata v Eisenstadtu: Evropa bojuje o hybridní hrozby!

Bezpečnostní debata v Eisenstadtu: Evropa bojuje o hybridní hrozby!

Dne 13. září 2025 diskutovalo asi 100 účastníků Evropské brány v Eisenstadtu o bezpečnosti Evropy v souvislosti s válkou Ukrajiny. Akce, která byla plně vyprodána, nabídla významné panelové hosty, jako je státní zástupce Gaby Schwarz, vojenský stratég Markus Reisner a bývalý ministr zahraničí Michael Linhart. Ústředním tématem diskuse byla otázka: „Evropa ve válce?“

Markus Reisner zdůraznil, že Evropa a EU byly „ve válce“, ale ne v konvenčním smyslu. Hrozby by byly primárně zaměřeny na hybridní útoky, kritickou infrastrukturou, IT systémy a ekonomikou. Příklady takových útoků jsou ofenzíva proti německým námořních lodích, útoky hackerů na londýnskou burzu cenných papírů a explozivní internetové internetové kabely Unterseischer. Reisner informoval o ruských dronech, které pronikají polský vzdušný prostor, aby otestovali hranice EU a jejich obranné mechanismy.

Hrozby z hybridní války

Rostoucí počet hybridních útoků je také potvrzen NATO. Zejména Rusko, Čína, Írán a Severní Korea se spoléhají na kybernetické útoky a zaměřují sabotáž, aby poškodily západním spojencem. Současným příkladem je řezané podvodní kabely v Baltském moři, které mohly být poškozeny sabotáží. Země NATO jsou v posledních letech stále více cílem těchto útoků s intenzitou a frekvencí. V tomto ohledu již byly diskutovány obranné strategie, aby reagovaly v dobrém čase a lépe chránily kritickou infrastrukturu, jak uvádí [tagesschau] (https://www.tagesschau.de/ausland/europa/nato-treichen-Cyber ​​Assassinationsastion-sabotage-100.html).

V diskusi byla také podtržena potřeba uzavřené pozice EU. Michael Linhart vyjádřil optimismus, že Evropa by si mohla rozvíjet svůj vlastní přístup k řešení konfliktů. Christian Sagartz naproti tomu poukázal na nedostatek soudržnosti odvrátit hybridní útoky. Výzva k faktické diskusi o růstu byla vyjádřena nebezpečí, které lze pociťovat v osobních a sociálních oblastech života.

EU-vnitřní bezpečnostní strategie

Bezpečnostní situace v Evropě také vyžaduje přehodnocení v rámci EU. Henna Virkkuns, viceprezidentka Komise EU, poukázala na dramatické změny v bezpečnostním prostředí, včetně organizovaného zločinu a hybridních hrozeb. „Proteceu“ je nová strategie, jejímž cílem je zlepšit vnitřní bezpečnost a zaměřit se na včasnou detekci a prevenci velkých hrozeb. Potřeba chránit kritické infrastruktury a zabezpečení sítě se stane stále naléhavější, protože 64 procent Evropanů se obává jejich bezpečnosti a vyžaduje odhodlanou EU, jako je [DW] (https://www.dw.com/de/eu-ine-icherheitheit-frontex-sinformation--bekareka--

EU plánuje zvýšit číslo zaměstnance Frontexu z 10 000 na 30 000 a na modernizaci Evropy „masivně“. Undercover, tajný, jsou součástí balíčku opatření pro právní vymáhání. Cílem je vytvořit větší odolnost vůči hybridním hrozbám a zintenzivnit výměnu informací mezi členskými státy.

Výzvy před Evropou jsou rozmanité. Kromě ochrany před kybernetickými útoky je ústředním úkolem také řešení nepravdivých informací a nelegálních činností na internetu. Zdá se, že zajištění evropských hodnot a svobody je stále obtížnější dosáhnout v měnícím se mezinárodním kontextu.