Suche
Mein Konto
USA a Írán: Diplomacie v jaderném sporu – jednání v Římě!
Budoucí jaderná jednání mezi USA a Íránem v pátek v Římě: optimismus navzdory existujícím neshodám ohledně jaderného programu.
USA a Írán: Diplomacie v jaderném sporu – jednání v Římě!
V pátek 21. května 2025 se v Římě uskuteční páté kolo jednání o kontroverzním jaderném sporu mezi USA a Íránem. Oznámil to ománský ministr zahraničí Badr al-Busaidi na platformě X. Omán přebírá roli prostředníka v těchto rozhovorech, které jsou v posledních měsících stále důležitější.
Na začátku jednání mezi oběma stranami panovala určitá míra optimismu. Po posledním setkání v Muscatu se však objevily výrazné rozdíly. Analytik Gregory Brew z Eurasia Group poznamenal, že pokračování rozhovorů by nebylo překvapivé i přes stávající neshody. Zdůraznil však, že bez dohody o klíčové otázce je komplexní dohoda nepravděpodobná.
sporným bodem jednání
Hlavní bod sporu v íránském jaderném programu se týká jeho využití. Írán trvá na tom, že jeho program je výhradně pro civilní účely, zatímco západní vlády, zejména Spojené státy, se obávají, že Írán pracuje na výrobě jaderné bomby. Tyto obavy byly dále podpořeny, když americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vojenskou silou, pokud jednání selžou.
V rámci vídeňské jaderné dohody, podepsané 14. července 2015, se Írán zavázal výrazně omezit svůj jaderný program. Dohodu podepsaly země P5+1 (USA, Rusko, Čína, Francie, Spojené království, Německo) a Evropská unie s cílem ovládnout íránský jaderný program a postupně zrušit ekonomické sankce. Tato dohoda vstoupila v platnost 20. ledna 2016 a byla schválena rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2231.
Důsledky odstoupení USA od dohody
Naděje na dlouhodobé řešení ale byly výrazně narušeny, když Trump v roce 2018 jednostranně odstoupil od paktu a uvalil na Írán nové sankce. Tyto sankce se dotkly nejen Íránu přímo, ale také všech zemí a společností, které s Íránem obchodovaly. Po stažení USA začala narůstat i íránská jaderná aktivita: Írán v červenci 2019 překročil limity dohody pro nízko obohacený uran a v lednu 2020 prohlásil, že již nebude dodržovat závazky dohody.
Íránské jaderné porušování a obohacování až na 60 % výrazně podkopalo mezinárodní důvěru. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) do poloviny roku 2019 potvrdila, že Írán plní své závazky vyplývající z dohody, ale od té doby se situace dramaticky zhoršila. Kritici dohody, jako jsou Spojené státy, Izrael a Saúdská Arábie, již od počátku vyjadřovali obavy, že by Írán mohl navzdory svým závazkům pracovat na vývoji jaderných zbraní.
Federální vláda a další mezinárodní aktéři nadále usilují o nalezení diplomatického řešení. Možnost návratu americké vlády za prezidenta Bidena k dohodě zásadním způsobem závisí na tom, zda se Írán vrátí k plnění svých smluvních závazků. Jednání ve Vídni naposledy probíhala od dubna do června 2021 a od listopadu 2021 do března 2022, ale byla narušena odmítnutím kompromisních balíčků Íránem. V jednání nedochází k žádnému pokroku a mezinárodní společenství vývoj bedlivě sleduje.
Vzhledem k současné situaci a existujícím rozdílům bude výsledek dalšího kola jednání v Římě sledován se zvláštní pozorností. Uvidíme, zda zúčastněné strany dosáhnou dohody, která by mohla poskytnout trvalé řešení jaderného sporu.