Raketa Sojuz úspěšná: ISS dostává novou vesmírnou misi!
8. dubna 2025 odstartovala k ISS raketa Sojuz s americkým astronautem Jonathanem Kimem a kosmonauty Ryšikovem a Zubritským.
Raketa Sojuz úspěšná: ISS dostává novou vesmírnou misi!
8. dubna 2025 američtí astronauti Jonathan Kim a ruští kosmonauti Sergej Ryšikov a Alexej Subrizki úspěšně dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Toto bylo hlášeno Vídeň.at. Nosná raketa Sojuz ráno odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a vynesla trojici na cestu do vesmíru.
Asi tři hodiny po startu byl úspěšně přenesen dokovací manévr raketoplánu Sojuz k ISS. Tato mise je součástí 73. mise ISS, během níž stráví posádka ve vesmíru celkem 245 dní. Plánují se mimo jiné dva výstupy do vesmíru a četné vědecké experimenty.
První mise pro dva astronauty
Toto je Ryzhikovův třetí let do vesmíru, zatímco Zubritsky a Kim jsou ve vesmíru poprvé. Je známo, že ISS je největší a nejdéle fungující vesmírnou stanicí lidstva. Funguje od roku 1998 v rámci mezinárodní spolupráce, která zahrnuje 16 zemí a pět vesmírných agentur, včetně NASA (USA), Roskosmos (Rusko) a ESA (Evropa).
ISS, která obíhá kolem Země ve výšce kolem 400 km, je největším umělým objektem ve vesmíru a jeden oběh trvá asi 93 minut. Jeho impozantní rozměry jsou přibližně 109 m × 51 m × 73 m a váží kolem 450 tun. ISS je od 2. listopadu 2000 trvale obývána astronauty.
Výzkum a budoucnost ISS
Nákladná iniciativa, která si do roku 2018 vyžádala více než 100 miliard eur na výstavbu a provoz, dala vzniknout řadě vědeckých experimentů a výzkumných projektů a nadále získává nepřetržité dodávky nákladu a posádky. Posádka se může občas měnit od sedmi do deseti členů v závislosti na probíhajících expedicích a požadavcích mise.
Očekává se, že ISS bude fungovat minimálně do roku 2028, přičemž se uvažuje o možném využití do roku 2030 nebo později. Rusko plánuje po skončení ISS postavit vlastní vesmírnou stanici. Tento vývoj vyvolává otázky o budoucnosti mezinárodního vesmírného cestování a roli různých národů v této oblasti, zvláště když Čína provozuje svou vlastní vesmírnou stanici poté, co se neúčastnila ISS.
Působivé úspěchy dosažené prostřednictvím těchto misí a vesmírných projektů dodnes upevňují ISS nejen jako centrum vědeckého výzkumu, ale také jako kulturní symbol mezinárodní spolupráce ve vesmíru.