Trump naléhá na Írán: Okamžitě zastavte program jaderných zbraní!
Trump vyzývá Írán k úkolu jeho jaderného programu, zatímco rozhodnutí Ajatollah jsou Khamenei. Konflikty na Středním východě.

Trump naléhá na Írán: Okamžitě zastavte program jaderných zbraní!
Prezident Donald Trump požádal íránské vedení, aby se vzdal svých ambicí v oblasti jaderné technologie. V nové iniciativě Trump vyzval Teherán, aby okamžitě zastavil rozvoj jaderných zbraní a úsilí o vývoj jaderných zbraní. To se provádí v kontextu, ve kterém Írán zpozdil jednání o nové dohodě a stávající politická situace v zemi zůstává napjatá. Podle Kleine Zeitung je pokrok v pokroku.
Jedním z nejnovějších vývojů je skutečnost, že Írán v současné době obohatil 400 kilogramů uranu až na 60 procent. To se obává mezinárodního společenství, zejména USA, které v roce 2018 odstoupí z Mezinárodní jaderné dohody (JCPOA), která brání Íránu ve vývoji atomové bomby. Na rozdíl od tohoto vývoje Mezinárodní agentura pro jadernou energii (IAEA) prohlásila, že neexistuje důkaz o budování atomové bomby od Teheránu.
Vojenské možnosti ve vesmíru
Trump také zvažoval možnost vojenských útoků ve spolupráci s Izraelem rozbít íránský jaderný program. Tato perspektiva zajišťuje další napětí v regionu, které je již napjaté prostřednictvím geopolitických konfliktů. Spojené státy v současné době sledují politiku „maximálního tlaku“, což má za následek rostoucí sankce a izolaci Íránu.
Původ tohoto kořene napětí se nachází v historickém kontextu Mezinárodní jaderné dohody, která byla zahájena ve Vídni v roce 2015. Po pouhých dvanácti letech se jednání, zahájená Německem, Francií, Velkou Británií a EU, zavázala Írán, aby snížila své jaderné činnosti. Na oplátku by OSN, EU a Spojené státy měly postupně vyzvednout své ekonomické sankce. Tato dohoda původně dala íránské ekonomice vzestup, zatímco volba Trumpa a následná rezignace USA z dohody z roku 2018 situaci změnily.
Růst a krize v Íránu
Pohled na ekonomické účinky ukazuje, že íránská ekonomika vzrostla v roce 2016 o 12%. Poté, co Trump vykonal „maximální tlak“ vůči Teheránu, evropské společnosti a banky odstoupily z podnikání s Íránem, což vedlo k zpřísnění ekonomických problémů v zemi. Protesty proti ekonomické situaci a politickém systému se zvýšily, zejména poté, co byly v listopadu 2019 zvýšeny ceny benzínu.
V roce 2019 Írán začal postupně vracet své povinnosti z jaderné dohody a v roce 2020 prohlásil, že se již necítí vázáni na omezená omezení. V současné geopolitické situaci zůstává nejisté, která budoucí opatření a vztahy mezi Spojenými státy a Íránem budou možné. Evropské země se snaží udržovat obchod s Íránem během burzy ESTEX, ale čelí značným výzvám.
Celkově zůstává situace v Íránu a mezinárodní reakce na něj je nesmírně složitá. Vývoj příštích několika týdnů a měsíců by mohl být zásadní pro budoucí stabilitu na Středním východě.