Trump naléhá na Írán: Okamžitě zastavte program jaderných zbraní!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Trump vyzývá Írán k úkolu jeho jaderného programu, zatímco rozhodnutí Ajatollah jsou Khamenei. Konflikty na Středním východě.

Trump fordert Iran zur Aufgabe seines Atomprogramms auf, während Entscheidungen von Ajatollah Khamenei ausstehen. Konflikte im Nahen Osten spitzen sich zu.
Trump vyzývá Írán k úkolu jeho jaderného programu, zatímco rozhodnutí Ajatollah jsou Khamenei. Konflikty na Středním východě.

Trump naléhá na Írán: Okamžitě zastavte program jaderných zbraní!

Prezident Donald Trump požádal íránské vedení, aby se vzdal svých ambicí v oblasti jaderné technologie. V nové iniciativě Trump vyzval Teherán, aby okamžitě zastavil rozvoj jaderných zbraní a úsilí o vývoj jaderných zbraní. To se provádí v kontextu, ve kterém Írán zpozdil jednání o nové dohodě a stávající politická situace v zemi zůstává napjatá. Podle Kleine Zeitung je pokrok v pokroku.

Jedním z nejnovějších vývojů je skutečnost, že Írán v současné době obohatil 400 kilogramů uranu až na 60 procent. To se obává mezinárodního společenství, zejména USA, které v roce 2018 odstoupí z Mezinárodní jaderné dohody (JCPOA), která brání Íránu ve vývoji atomové bomby. Na rozdíl od tohoto vývoje Mezinárodní agentura pro jadernou energii (IAEA) prohlásila, že neexistuje důkaz o budování atomové bomby od Teheránu.

Vojenské možnosti ve vesmíru

Trump také zvažoval možnost vojenských útoků ve spolupráci s Izraelem rozbít íránský jaderný program. Tato perspektiva zajišťuje další napětí v regionu, které je již napjaté prostřednictvím geopolitických konfliktů. Spojené státy v současné době sledují politiku „maximálního tlaku“, což má za následek rostoucí sankce a izolaci Íránu.

Původ tohoto kořene napětí se nachází v historickém kontextu Mezinárodní jaderné dohody, která byla zahájena ve Vídni v roce 2015. Po pouhých dvanácti letech se jednání, zahájená Německem, Francií, Velkou Británií a EU, zavázala Írán, aby snížila své jaderné činnosti. Na oplátku by OSN, EU a Spojené státy měly postupně vyzvednout své ekonomické sankce. Tato dohoda původně dala íránské ekonomice vzestup, zatímco volba Trumpa a následná rezignace USA z dohody z roku 2018 situaci změnily.

Růst a krize v Íránu

Pohled na ekonomické účinky ukazuje, že íránská ekonomika vzrostla v roce 2016 o 12%. Poté, co Trump vykonal „maximální tlak“ vůči Teheránu, evropské společnosti a banky odstoupily z podnikání s Íránem, což vedlo k zpřísnění ekonomických problémů v zemi. Protesty proti ekonomické situaci a politickém systému se zvýšily, zejména poté, co byly v listopadu 2019 zvýšeny ceny benzínu.

V roce 2019 Írán začal postupně vracet své povinnosti z jaderné dohody a v roce 2020 prohlásil, že se již necítí vázáni na omezená omezení. V současné geopolitické situaci zůstává nejisté, která budoucí opatření a vztahy mezi Spojenými státy a Íránem budou možné. Evropské země se snaží udržovat obchod s Íránem během burzy ESTEX, ale čelí značným výzvám.

Celkově zůstává situace v Íránu a mezinárodní reakce na něj je nesmírně složitá. Vývoj příštích několika týdnů a měsíců by mohl být zásadní pro budoucí stabilitu na Středním východě.

Quellen: