Bitva o bankovní odvod: Kdo nakonec zaplatí účet?

Bitva o bankovní odvod: Kdo nakonec zaplatí účet?

Nová rakouská spolková vláda, která v pondělí složila přísahu, zavádí kontroverzní bankovní odvod, jehož cílem je vygenerovat 500 milionů eur každý z příštích dvou let pro rozpočet zasažený krizí. Toto opatření je považováno za kompenzaci značných zisků bank v posledních letech. O tomto odvodu se během koaličních vyjednávání vedly měsíce vášnivých diskusí, kdy se banky a zástupci podnikatelů vehementně bránili, zatímco komora práce a odbory se za opatření zasazovaly, jak uvedl ekonomický magazín Eco.

Finanční dopady a znalecké posudky

Zavedení bankovních poplatků by mohlo dále ovlivnit již tak restriktivní úvěrování, varoval Gunter Deuber, šéf Raiffeisen Research. Rakouské banky se i přes stabilní kapitálové zdroje již adaptují na rostoucí rizika a klesající úrokové sazby a očekávají nižší výnosy. Odborníci jako Thomas Url z WIFO vidí daň pro konkrétní odvětví jako hrozbu pro Rakousko jako místo podnikání, které by mohlo odradit potenciální investory. Potřebuje toto odvětví skutečně zvláštní daň, která by mohla snížit jeho vlastní kapitál a dále omezit poskytování úvěrů?

Na druhou stranu řada ekonomických expertů, jako je současný guvernér Národní banky Robert Holzmann, podporuje odvod jako rozumný příspěvek k restrukturalizaci rozpočtu. Vidí potřebu pohnat vítěze krize k odpovědnosti. Momentum Institute spočítal, že bankovní odvod může státu přinést až 850 milionů eur ročně. Prezidentka AK Renate Anderl zdůrazňuje, že je nejvyšší čas požadovat, aby banky, které z krize těžily, se spravedlivě podílely na finanční stabilitě země, uvedla ORF.