Raab jako šéf migrační politiky: zátěž pro obyvatelstvo?

Raab jako šéf migrační politiky: zátěž pro obyvatelstvo?

Politické prostředí v Rakousku je v současnosti charakterizováno násilnými spory. Generální tajemník FPÖ Christian Hafenecker ostře kritizoval nedávné jmenování bývalé ministryně pro integraci a média ÖVP Susanne Raabové generální ředitelkou Vídeňského centra pro migrační politiku (ICMPD). Hlasitý OTS Hafenecker viní černo-zelenou vládu z odměňování bývalých členů za jejich negativní výkony. Zavedení povinné daně ORF vystupuje jako jedno z negativních dědictví Raaba.

Hafenecker také říká, že současná vláda je nejdražší v historii země, a to i přes pokračující rozpočtovou katastrofu. Systémovým stranám vytýká, že převážně zastupují zájmy elit a tím značně zatěžují obyvatelstvo. Poukazuje také na možnost rozdělení dodavatelských pozic mezi členy vlády po případné změně vlády.

Vládní rozvaha v centru pozornosti

Černo-zelená federální vláda, která je v úřadu od 7. ledna 2020, nyní vykazuje smíšenou bilanci před nadcházejícími volbami do Národní rady v roce 2024. Tato koalice, která vznikla po skandálu na Ibize a neschopnosti koalice ÖVP-FPÖ, měla původně za cíl spojit to nejlepší z obou světů. Brzy po nástupu do úřadu však byla práce vážně ovlivněna pandemií COVID-19, což vedlo k uzamčení v březnu 2020. Tato krize vyžadovala, aby vláda rychle reagovala na blížící se ekonomickou katastrofu. Podpora v podobě regulace zkrácených úvazků byla hodnocena pozitivně, ale objevila se i kritika opožděných opatření.

Kromě toho se staly viditelnými výzvy, které přinesla válka na Ukrajině od února 2022 a s tím související eskalace cen energií a inflace. Míra inflace se vyšplhala na rekordní úrovně až 11,2 procenta. Odborníci, jako je právnička Ines Stillingová, kritizují neadekvátní protiopatření vlády po pandemii, která postavila mnoho pracovníků do nejisté situace. Rakousko zaznamenalo v roce 2022 historickou ztrátu reálných mezd ve výši 3,7 procenta, zatímco zisky podniků vzrostly.

Úspěchy a výzvy

Spolkové kancléřství mezitím ve zprávě zdůrazňuje, že vláda během svého funkčního období učinila významný pokrok. Bylo realizováno téměř 85 % vládního programu, což je více než u poslední souvislé vlády. V programu o 328 stranách byly popsány důležité reformy jako ekosociální daňová reforma a zrušení studené progrese. Investice do obnovitelných energií a CO2-neutrálních výrobních metod byly také zmíněny jako milníky, které vedly k posílení obchodní lokality.

Je však třeba poznamenat, že i přes tyto pozitivní aspekty se mnoho občanů potýká s finanční zátěží a nárůstem životních nákladů. Kritika vlády je proto různorodá, někteří vidí pokrok v sociální politice, jiní však poukazují na regresi. Blížící se volby 29. září 2024 by mohly poskytnout zásadní příležitost zhodnotit dosavadní výsledky vlády a projednat možné reformy ke snížení sociálních nerovností.