Trump chce oživit testy jaderných zbraní – co je za tím?

Trump chce oživit testy jaderných zbraní – co je za tím?

Dne 6. listopadu 2025 bývalý americký prezident Donald Trump zopakoval své plány na obnovení zkoušek jaderných zbraní. Toto oznámení přichází v globálním kontextu, ve kterém další země, zejména Rusko a Čína, v současnosti rozšiřují své jaderné kapacity. Trump prohlásil, že Spojené státy by měly obnovit své testy jaderných zbraní na základě testovacích programů jiných zemí, aby zkontrolovaly a připravily jejich systémy. Jde o významný krok, protože poslední americký test jaderných zbraní proběhl v roce 1992 a od té doby platí moratorium podporované Smlouvou o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT).

Krátce poté ruský prezident Vladimir Putin nařídil své vládě, aby prozkoumala vhodnost testování jaderných zbraní. Informace o tom by měly být shromažďovány od ministerstev obrany a zahraničí i od tajných služeb, aby byly vypracovány možné návrhy na přípravu a realizaci zkoušek jaderných zbraní. Situaci dále komplikují zprávy o ruských jaderných hrozbách, včetně jejich nových zbraňových systémů, jako je raketa dlouhého doletu s jaderným pohonem Burevestnik a jaderné torpédo Poseidon.

Nejasné testovací cíle a mezinárodní obavy

Přesný cíl plánovaných testů USA zůstává nejasný. Pozorovatelé mají podezření, že testovací aktivity by mohly být zaměřeny zejména na nosné rakety a další systémy pro jaderné bomby. Americký ministr energetiky Chris Wright však zdůraznil, že nejde o jaderné výbuchy, ale spíše o systémové testy. Trump ve svém videozprávě neuvedl konkrétní podrobnosti o plánovaných testech, což by mohlo vzbudit obavy ohledně skutečného směřování a záměru USA.

Mezinárodní reakce na tento vývoj jsou smíšené. Zatímco Rusko zesílilo své hrozby, mnozí zahraniční aktéři reagují na oznámení odpalovacích zařízení s menším znepokojením než na předchozí hrozby z Kremlu. Experti se domnívají, že obnovení testování jaderných zbraní ze strany USA by mohlo motivovat další země k podobným krokům a dále destabilizovat již tak křehké globální bezpečnostní architektury.

Současný stav světového jaderného arzenálu

Od konce studené války došlo k poklesu globálních zásob jaderných zbraní v důsledku demontáže vyřazených atomových bomb, zejména v Rusku a USA. Čína nicméně nadále rychle rozšiřuje svůj jaderný arzenál, od roku 2023 má kolem 100 nových hlavic ročně. V roce 1998 zatím žádná země neprovedla jaderné testy, s výjimkou Severní Koreje, která své poslední testy zastavila v roce 2017.

CTBT, která byla přijata v roce 1996 a ratifikována většinou států, nebyla ratifikována USA a Rusko svou ratifikaci stáhlo na konci roku 2023. Politologové poukazují na to, že je nepravděpodobné, že by v blízké budoucnosti byly uzavřeny nové smlouvy o odzbrojení, protože Rusko a Čína nejeví zájem o snížení svých zásob jaderných zbraní. Stávající smlouvy o nešíření jaderných zbraní a odzbrojení, jako je Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) a Smlouva o zákazu jaderných zbraní (TPNW), v současnosti nejsou schopny zmírnit rostoucí napětí.

To vše ukazuje na znepokojivý vývoj globální bezpečnostní situace. Uvidí se, jak na Trumpovo oznámení zareaguje mezinárodní společenství a jaké další kroky Rusko a další státy v tomto vypjatém závodě v jaderném zbrojení podniknou.