Izrael vyhrožuje Íránu zabitím jeho vůdce – možné následky

Izrael vyhrožuje Íránu zabitím jeho vůdce – možné následky

Zatímco americký prezident Donald Trump zvažuje připojení k izraelskému útoku na Írán, množí se otázky, zda by takový zásah mohl vést ke změně režimu v Teheránu. Takový výsledek riskuje, že rozdělí zemi a vyšle do regionu otřesy. Experti varují, že Írán, poznamenaný dlouhodobými separatistickými hnutími bojujícími o moc a nezávislost, by v případě pádu vlády mohl čelit vnitřní roztříštěnosti a chaosu.

Napětí v Íránu a reakce USA

Po zprávách o svém odmítnutí izraelského plánu zabít ajatolláha Alího Chameneího Trump tento týden řekl, že nejvyšší vůdce Íránu je „snadný cíl“.

„Přesně víme, kde se skrývá takzvaný ‚Nejvyšší vůdce‘,“ napsal Trump v úterý v příspěvku na Truth Social. "Je to snadný cíl, ale v bezpečí - neexistuje způsob, jak ho dostat ven (ne zabít!), alespoň ne teď."

Rizika změny režimu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rovněž nevyloučil, že se zaměří na Chameneího a prohlásil, že smrt nejvyššího vůdce „neeskaluje konflikt, ale ukončí jej“. Ve čtvrtek ministr obrany Israel Katz řekl, že Chameneí by neměl „pokračovat v existenci“ poté, co íránská raketa zasáhla nemocnici v Izraeli.

Írán je národ s více než 90 miliony obyvatel a má jednu z nejstarších souvislých kultur na světě. Navzdory různorodé populaci etnických a náboženských skupin, které v různých dobách usilovaly o autonomii, si islámská republika po dobu zhruba 100 let udržela své hranice do značné míry stabilní.

Komentáře izraelských a amerických představitelů vyvolaly spekulace o tom, jak by Írán mohl vypadat, kdyby byl Chameneí zabit. Experti varují, že země může čelit řadě scénářů, včetně bouřek nebo dokonce občanské války.

Důsledky změny režimu

Šestaosmdesátiletý duchovní vládne Íránu jako jeho nejvyšší autorita více než 35 let a k moci se dostal deset let po islámské revoluci v roce 1979, která svrhla monarchu podporovaného Spojenými státy. V průběhu let si upevnil moc a vládl tvrdou rukou podle přísné islámské legislativy. Potlačil vlnu za vlnou protestů požadujících sociální svobody a rozšířil dosah Íránu daleko za jeho hranice prostřednictvím sítě zástupných milicí.

Není jisté, zda Chameneí zemře a kdo by ho mohl nahradit. Nejvyššího vůdce volí doživotně 88členné shromáždění odborníků a nejmenuje oficiálního nástupce. Není jasné, kdo by mohl Chameneího následovat, ale proces by mohl přilákat separatistické skupiny, které k Islámské republice dlouho chovaly antipatii.

Izrael již zabil několik klíčových postav íránské armády a experti tvrdí, že režim je nyní nejslabší. Trita Parsiová, viceprezidentka Quincyho institutu ve Washingtonu, D.C. uvedla, že změna režimu bude vyžadovat, aby Izrael nebo Spojené státy měly na mysli osobu, která Chameneího nahradí a pošle do země vojáky.

Role Rezy Pahlaviho

Postava, kterou by Izrael pravděpodobně preferoval, je Reza Pahlavi, syn svrženého íránského panovníka, který byl sesazen v roce 1979 z trůnu v USA. Pahlavi podporuje izraelské akce, čímž si vysloužil chválu od některých z íránské diaspory, ale také obvinění ze zrady od mnoha dalších. „Brzy v Teheránu,“ napsal izraelský ministr pro záležitosti diaspory Amichai Chikli v pátek na X a sdílel obrázek, jak si potřásá rukou s usměvavým Pahlavím. Pahlavi řekl BBC News, že konflikt Izraele s Íránem je příležitostí ke svržení íránského režimu.

Stabilita a riziko chaosu

Pokud bude nejvyšší vůdce zabit a Rada strážců odloží jmenování nástupce, riziko nestability by se mohlo zvýšit, varují odborníci. Možným důsledkem Chameneího zabití by mohlo být totální zhroucení režimu. Parsi zdůraznil: "Kolaps režimu znamená svržení státu a umožnění následnému chaosu, aby se rozvinul."

Pokud by íránský režim padl, mohlo by následovat několik scénářů, které by nebyly ve prospěch Spojených států ani sousedních zemí. Hamed Músáví, docent mezinárodních vztahů na Teheránské univerzitě, varoval, že vojenské intervence „zřídkakdy vedou k demokratizaci“. "Viz příklad Iráku a Afghánistánu... Obě země jsou po mnoho let nestabilní," řekl Musáví a dodal, že Írán je "ještě komplikovanější" než tyto státy.

Dopad na etnické skupiny v Íránu

Írán má různorodou populaci včetně Peršanů, Ázerbájdžánců, Arabů, Balúčů a Kurdů. Za Chameneího vlády desítky let se Islámská republika do značné míry snažila kontrolovat občanské a etnické nepokoje, přestože některé skupiny trpěly zneužíváním. Amnesty International loni uvedla, že menšiny čelí diskriminaci v přístupu ke vzdělání, zaměstnání, adekvátnímu bydlení a politické funkci.

Ázerbájdžánci tvoří asi 16 % celkové populace Íránu a jsou největší a nejintegrovanější menšinou v Islámské republice, přesto však zažili nerovnosti. Arabové, kteří čítají až 4 miliony lidí, také čelili v průběhu let marginalizaci. Balochové, skupina kmenů, které mluví jazykem Balochi, tvoří téměř 5 milionů obyvatel Íránu. Převážně sunnitská skupina zasahuje do sousedního Pákistánu a Afghánistánu, což zvyšuje možnost, že by se separatistické konflikty mohly přenést přes hranice.

Další etnickou skupinou jsou Kurdové, kteří tvoří kolem 10 % íránského obyvatelstva a žijí převážně na hranicích s Irákem a Tureckem. Podle Amnesty čelí hluboce zakořeněné diskriminaci. Kurdské povstání v Íránu by také vyvolalo velké obavy pro sousedy Iráku a Türkiye, v nichž oba žijí početné kurdské menšiny usilující o nezávislost. Pokud íránský režim padne, „by se očekávala podpora etnických separatistických skupin ze strany Izraelců a možná i USA,“ komentoval Parsi a varoval před situací, kdy by byly zbytky státu zničeny v boji proti separatistům.

Fatemeh Haghighatjoo, výkonný ředitel Nenásilné iniciativy pro demokracii a bývalý íránský zákonodárce, který je proti současnému režimu, vyjádřil obavy, že Írán by mohl upadnout do občanského konfliktu, pokud by současná vláda padla. "Chci se osvobodit od tohoto režimu. Jsem opozice," řekla CNN. "Nejvíc mě znepokojuje... vidím známky občanské války."