Izrael ohrožuje Írán zabitím hlavy - možné důsledky

Izrael ohrožuje Írán zabitím hlavy - možné důsledky
Zatímco americký prezident Donald Trump přemýšlí o připojení k íránskému izraelskému útoku, vyvstává stále více otázek, zda by takový zásah mohl vést ke změně režimu v Teheránu. Takový výstup nese riziko rozdělení země a posílání nárazních vln přes region. Odborníci varují, že Írán, který je charakterizován dlouho -rostoucí separatistickými hnutími, by mohl bojovat o moc a nezávislost, pokud by vláda spadala.
Napětí v Íránu a reakce USA
Role Reza Pahlavi
postava, kterou by Izrael pravděpodobně dával přednost, je Reza Pahlavi, syn sesazeného íránského panovníka, který byl depresivní ve Spojených státech, který byl v roce 1979 dethronován. Pahlavi podpořil izraelské opatření, což ho ocenilo od některých v íránské diaspoře, ale také obvinění z mnoha dalších. „Brzy v Teheránu,“ zveřejnil v pátek izraelský ministr pro záležitosti Diaspory Amichai Chikli na X a zveřejnil obrázek, na kterém zavrtí rukou usmívajícím se Pahlavi. Pahlavi řekl BBC News, že izraelský konflikt s Íránem byl příležitostí svrhnout íránský režim.
stabilita a riziko chaosu
Pokud je zabit nejvyšší průvodce a Rada Guardian zpožďuje jmenování nástupce, by se riziko nestability mohlo zvýšit, odborníci varují. Možným důsledkem zabíjení Khameneise by mohl být celkový kolaps režimu. Parsi zdůraznil: „Kolaps režimu znamená snížit stát a mít chaos, který následoval.“
Pokud íránský režim klesne, mohlo by se následovat několik scénářů, které by nebyly výhodou USA nebo sousedních zemí. Hamed Mousavi, mimořádný profesor mezinárodních vztahů na Teheránské univerzitě, varoval, že vojenské zásahy „zřídka vedou k demokratizaci“. „Viz příklad Iráku a Afghánistánu ... obě země byly po mnoho let nestabilní,“ řekl Mousavi a dodal, že Írán byl „ještě komplikovanější“ než tyto národy.
Účinky na etnické skupiny v Íránu
Írán má rozmanitou populaci, včetně Perser, Ázerbájdžánských, Arabů, Baloch a Kurds. Podle Khamenis desetiletí vlády se islámská republika do značné míry snažila kontrolovat civilní a etnické nepokoje, navzdory zneužívání, které některé skupiny zažily. Menšiny byly diskriminovány v jejich přístupu ke vzdělání, zaměstnání, přiměřenému životnímu prostoru a politickým úřadům, jak uvedla Amnesty International v loňském roce.
Ázerbájdžánští tvoří asi 16 % z celkové populace Íránu a jsou součástí největší a nejlepší integrované menšiny v Islámské republice, ale přesto zažili nerovnosti. Arabové, kteří počítá až 4 miliony lidí, byli v průběhu let také ovlivněni marginalizací. Baloch, skupina kmenů, které mluví jazykem Balochi, tvoří téměř 5 milionů íránské populace. Převážně sunnitská skupina se vztahuje na sousední Pákistán a Afghánistán, který obsahuje možnost, že separatistické konflikty rozlévají přes hranice.
Další etnickou skupinou jsou Kurdové, kteří tvoří asi 10 % íránské populace a hlavně se usazují na hranicích do Iráku a Türkiye. Jsou vystaveny hluboce zakořeněné diskriminaci, jak informovala Amnesty. Kurdská vzpoura v Íránu by byla také velkým zájmem pro sousedy Irák a Türkiye, které mají velké kurdské menšiny se snahou o nezávislost. Pokud íránský režim připadá, „s podporou etnických separatistických skupin ze strany Izraelců a možná Spojených států,“ komentoval Parsi a varoval před státem, ve kterém by zbytky státu byly v boji proti separatistům.
Fatemeh Haghighatjoo, generální ředitel nenásilné iniciativy pro demokracii a bývalých íránských poslanců, kteří odmítá současný režim, vyjádřili obavy, že Írán by mohl vklouznout do konfliktu občanů, pokud by současné pravidlo klesne. „Chci se osvobodit od tohoto režimu. Jsem opozice,“ řekla v rozhovoru s CNN. "Mým největším znepokojením je ... vidím známky občanské války."