Krvavý útok na kolumbijského prezidentského kandidáta Uribeho!

Krvavý útok na kolumbijského prezidentského kandidáta Uribeho!

června 2025 byl kolumbijský senátor a prezidentský kandidát Miguel Uribe vážně zraněn během předvolebního vystoupení v Bogotě. Devětatřicetiletý muž byl při brutálním útoku zasažen několika střelami, včetně dvou do hlavy a jedné do kolena. Dramatické záběry útoku dokumentují okamžik střelby i krvavé scény obklopující Uribeho život. Podle zpráv [express.at] stříleli dva pachatelé zblízka, jeden z nich byl nezletilý střelec.

Oba podezřelí byli za podpory přítomných na místě zadrženi. Mladý útočník utrpěl při zatýkání zranění a byl operován v nemocnici. V současné době neexistují žádné spolehlivé informace o přesných motivech nebo pozadí útoku. Kolumbijská vláda za prezidenta Gustava Petra tento incident odsoudila jako útok na demokracii.

Politické reakce a mezinárodní solidarita

Násilí proti Uribemu, který patří k pravicovému táboru a loni oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2026, vyvolalo znepokojení po celém světě. Mezinárodní hlasy, včetně prezidentů Chile a Ekvádoru, tento čin odsoudily a projevily solidaritu s Uribeho rodinou. Bývalý prezident Álvaro Uribe popsal incident jako „útok na naději země“. Americký senátor Marco Rubio navíc ostře kritizoval kolumbijskou vládu a viděl incident jako „přímé ohrožení demokracie“.

Strana „Demokratický střed“, ke které Miguel Uribe patří, informovala, že je po operaci v kritickém stavu. Ministr obrany Pedro Sánchez také vypsal odměnu ve výši zhruba 615 000 eur za informace, které by mohly pomoci objasnit zločin.

Násilí v kolumbijské politice

Brutální útoky na politiky v Kolumbii nejsou nové, ale znepokojivě jich přibývá. Případ Miguela Uribeho je připomínkou obecně napjaté politické situace v zemi, která se vyznačuje konflikty a nestabilitou. Tento útok by mohl dále eskalovat nestabilní politické klima, ve kterém se objevují jak radikální, tak násilné události. Experti poukazují na znepokojivý nárůst násilí vůči politickým aktérům, který může také souviset s extrémně nabitými politickými debatami kolem problémů, jako je uprchlická krize a sociální nespravedlnost, jak poznamenává výzkumník konfliktů Andreas Zick [welt.de].

Snižuje se inhibiční práh pro násilí vůči politickým činitelům, což by mohlo vést k radikalizaci jak dobře organizovaných pravicově extremistických skupin, tak nespokojených občanů. V prostředí, kde jsou rozšířené předsudky vůči politikům vnímaným jako zkorumpované, nelze vyloučit další eskalaci násilí. Situace zůstává napjatá a naléhavě vyžaduje kritické prozkoumání příčin této agrese vůči politickým činitelům.