Vyslanec Kremlu ve Washingtonu: Trumpova rusko-ukrajinská politika pod drobnohledem

Vyslanec Kremlu ve Washingtonu: Trumpova rusko-ukrajinská politika pod drobnohledem

Bílý dům ukazuje na Ukrajině své pravé barvy. Zatímco Trumpova administrativa tento týden uvalila masivní obchodní cla na 185 zemí, jednomu z nejbližších poradců Vladimira Putina byly v tichosti zrušeny cestovní sankce, aby mohl odcestovat na jednání do Washingtonu.

Putinův finančník ve Washingtonu

Kirill Dmitriev je penězi ruského prezidenta a vede státní penzijní fond země. Podnikl první cestu ruského úředníka do hlavního města USA od Putinovy ​​invaze na Ukrajinu před třemi lety.

Nový přístup k obchodu s Ruskem?

Návštěva je dalším znamením, že prezident Donald Trump sní o novém obchodním vztahu mezi USA a Ruskem – i když vede obchodní válku proti bohatším a rozmanitějším ekonomikám svých spojenců.

Obvinění proti Zelenskému

Návštěva ale nebyla jediným náznakem Trumpova postoje tento týden. Prezident také ventiloval svou frustraci ze Zelenského a obvinil ho ze sabotáže dlouho opožděné dohody, která by USA umožnila přístup k vzácným zeminám na Ukrajině. Tuto „dohodu“ nemohl přijmout žádný ukrajinský prezident, protože by dala USA právo veta nad novým orgánem, který by rozhodoval o využití zdrojů. Ukrajina by navíc z příjmů měla prospěch pouze v případě, že by USA dostaly zpět veškerou svou válečnou pomoc – částku, kterou Trump, značně přehánějící, uvádí na více než 350 miliard dolarů.

Drancování zdrojů a požadavky na reparace

Tyto drakonické podmínky vzbuzují podezření ze snahy zneužít ukrajinské zdroje a donutit válkou zničenou zemi zaplatit určitou formu reparací třetí straně – Spojeným státům.

Slabé stránky americké strategie

Trump trvá na tom, že chce jen zastavit zabíjení na Ukrajině – což je chvályhodný cíl. Dalším znamením jeho priorit je však to, že CNN ve čtvrtek uvedla, že ministr obrany Pete Hegseth se neočekává na nadcházejícím setkání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu. USA nedávno předaly kontrolu nad měsíčními schůzkami Spojenému království, což by mohlo znamenat, že poprvé za tři roky nebude přítomen žádný vysoký představitel Pentagonu.

Diplomacie se zastavuje

To vše se děje, protože Trumpův pokus ukončit válku – o kterém si kdysi myslel, že je možné do 24 hodin – vázne. Dva údajné průlomy nabízené Bílým domem – zastavení útoků na energetickou infrastrukturu a námořní příměří v Černém moři – se zastavily. Nový ruský požadavek na obnovení přístupu k mezinárodnímu bankovnictví a obchodu navíc vyžaduje souhlas skeptických spojenců v Evropě.

Uvolnění v konfliktu nebo iluzi?

Ale ústupky USA nezmizí. The dočasné pozastavení Dmitrijevova statusu outsidera je jen nejnovější. Zasvěcenec Kremlu řekl Philu Mattinglymu z CNN, že Trumpův tým již přinesl první deeskalaci války a pochválil Steva Witkoffa, amerického vyslance, který od setkání s ruským vůdcem prosazuje Putinovy ​​názory.

Trumpův komplikovaný vztah s Putinem

"S Trumpovou administrativou jsme nyní ve sféře přemýšlení o možném," řekl Dmitriev. Americká média byla minulý víkend vzrušená, když Trump vzácně kritizoval Putina a řekl NBC, že je „rozzlobený“, protože zpochybnil Zelenského legitimitu. Méně si toho všimli, když Trump na Air Force One prohlásil, že věří, že Putin chce mír: „Nemyslím si, že se vrátí ke svému slovu,“ dodal: „Znám ho už dlouho.“

Putinova hra: získat čas

Je však stále zjevnější, že Trump nezná Putina tak dobře, jak si myslí. Hektická a neplodná diplomacie administrativy ohledně Ukrajiny jasně ukázala, že ruský vůdce dělá to, co Moskva vždy: mluví a bojuje zároveň, protahuje mírový proces, jaký je, aby posílil pozici Ruska na bojišti.

Klamné naděje na mír

"Aby válka skončila, musí alespoň jedna ze stran změnit své válečné cíle," řekl Hein Goemans, profesor politologie na University of Rochester a specialista na konečné konflikty. "Rusko ve skutečnosti nezměnilo své válečné cíle," dodal Goemans poté, co původně neúspěšná strategie bleskové války dobytí Kyjeva selhala.

Tehdy stejně jako dnes chce Putin upevnit kontrolu nad dobytým východními regiony, zlomit ukrajinské snahy o asimilaci na Západ a svrhnout Zelenského, aby dosadil promoskevského vůdce. Putinovo varování, že je třeba řešit „hlavní příčiny“ války, je také kódem pro stažení NATO z východní Evropy.

Zvýšená hrozba

Názor, že Putin nemá v úmyslu válku brzy ukončit, se tento týden posílil, když povolal dalších 160 000 mužů. Nejvyšší americký vojenský velitel v Evropě, generál Christopher Cavoli, označil Rusko za „chronickou hrozbu“ a „rostoucí hrozbu ochotnou použít vojenskou sílu k dosažení svých geopolitických cílů“.

Šokující poznatky

Nejcharitativnější interpretace postoje Bílého domu je, že dosud nerozpoznal tuto zásadní dynamiku mírových rozhovorů. Pochmurným předpokladem je, že si to plně uvědomuje, ale je mu to jedno a přesto chce Putina obejmout.