Dánsko zavádí povinnou vojenskou službu pro ženy – od roku 2026!

Dánsko zavádí povinnou vojenskou službu pro ženy – od roku 2026!

Dne 14. června 2025 dánský parlament jednomyslně rozhodl o zavedení povinné vojenské služby pro ženy, která vstoupí v platnost 1. července 2025. To znamená, že se to týká všech dánských občanů, kteří od tohoto data dovrší 18 let. První návrh na vojenskou službu je plánován na rok 2026. Ženy musí projít výběrovým řízením na vojenskou službu, podobně jako již probíhá u mužů. Některé ženy již svou vojenskou službu v dánské armádě dobrovolně dokončily a ženy tvoří zhruba čtvrtinu ze 4 700 vojenských důstojníků v Dánsku.

Opatření podporuje většina Dánů, zejména mužů. Generálmajor Peter Boysen zdůrazňuje výhody zvýšení podílu žen v armádě, jako je větší flexibilita a širší náborová základna. Dánsko také plánuje zvýšit počet branců v armádě z přibližně 4 700 na až 7 500 ročně a od srpna 2026 prodloužit délku vojenské služby ze čtyř na jedenáct měsíců.

Reakce na výzvy bezpečnostní politiky

Zavedení povinné vojenské služby pro ženy přichází v souvislosti s nedávnými bezpečnostními výzvami v Evropě, zejména s ohledem na hrozbu ze strany Ruska. Bezpečnostní expertka Amelie Theussenová varuje před možnou eskalací v oblasti Baltského moře, která motivovala Dánsko k posílení vojenských sil. Nové předpisy mají ozbrojené síly lépe připravit na budoucí výzvy.

Rozhodnutí zavést povinnou vojenskou službu pro ženy jde ruku v ruce se snahou přilákat k vojenské službě více mladých lidí. V současné době již mladé ženy dobrovolně absolvují vojenskou službu a lze doufat, že nová úprava bude motivovat k vojenské službě ještě více žen.

Protivětry a výzvy

Navzdory podpoře, kterou tyto předpisy dostávají, existují také obavy. Průzkumy ukazují, že samotné ženy jsou z branné povinnosti méně nadšené, zatímco většina populace se k tomuto kroku staví vesměs pozitivně. Dále se dánská armáda potýká s problémy ohledně vybavení a ubytování. Známé jsou i případy sexuálního obtěžování, na které armáda zareagovala zpřísněním sankcí a školením nadřízených.

Zavedení branné povinnosti pro ženy není bezprecedentní; Švédsko zavedlo toto nařízení v roce 2019 a Norsko bylo první zemí NATO, která jej zavedla v roce 2015. V Dánsku je tento krok považován za milník v rovnosti v armádě, protože ženy budou sloužit za stejných podmínek jako muži a mohou být také nuceny odvedeny, pokud nebude dostatek dobrovolníků.

Celkově je rozhodnutí dánského parlamentu vnímáno jako významný krok vpřed v oblasti rovnosti žen a mužů ve vojenské politice. Návrh zákona stále čeká, ale jeho schválení je v dánské politické scéně považováno za jisté. Tato opatření by mohla vytvořit nový standard evropské obranné politiky.

Komplexní zprávy na toto téma lze nalézt na následujících odkazech: vol.at, tagesschau.de, tagesschau.de.