Parkring 4: Pohled do temné minulosti policie v Grazu

Parkring 4: Pohled do temné minulosti policie v Grazu

V srdci Grazu, přímo na Parkringu 4, se nachází Štýrské státní policejní ředitelství, budova, kterou mnoho občanů zná jako kontaktní místo pro žádosti o pasy nebo řidičské průkazy. Pod povrchem se ale skrývá tragický příběh: Za nacistické éry byla tato budova sídlem gestapa, tajné státní policie, která měla na starosti sledování a pronásledování odpůrců režimu.

Na této temné kapitole v posledních dvou letech intenzivně pracoval tým historiků vedený profesorkou Barbarou Stelzl-Marxovou z Institutu Ludwiga Boltzmanna pro výzkum válečných dopadů. Role policie během národního socialismu byla v akademickém výzkumu do značné míry opomíjena. Díky podpoře ministra vnitra Gerharda Karnera (ÖVP), který umožnil přístup k archivním dokumentům, se týmu podařilo získat nové poznatky a vytvořit komplexní dílo o více než 800 stranách, které osvětluje výkonnou moc a její chování v této hrozné době.

Temná historie policie

Ústředním tématem práce je otázka, jakou roli sehrála policie v holocaustu. Stelzl-Marx uvádí, že policie nebyla jen malým kolečkem v soukolí nacistického režimu, ale sehrála zásadní roli i při provádění násilí a masových vražd. Zhruba třetinu policistů tvořili členové NSDAP, SA nebo SS. Na počátku poválečné doby byla řada z nich zařazena mezi „inkriminované“, denacifikace v Rakousku však byla v praxi často neúčinná, a tak se řada policistů mohla rychle vrátit do služby.

Právě těmto tématům se věnuje výstava „Hitlerův jednatel“, která bude od středy k vidění v GrazMuseum. Kurátorka Martina Zerovnik prozkoumá období mezi lety 1938 a 1945 a ptá se, jak policie páchala zločiny a jaké jsou meze poslušnosti a policejního násilí. Otázky, které jsou aktuální i dnes.

Osobní příběhy a historické analýzy

Výzkum také vynesl na světlo jednotlivé osudy. Pozoruhodnou postavou je Gustav Schwarzenegger, otec herce Arnolda Schwarzeneggera. Gustav sloužil během války jako četník v oblasti Graz a účastnil se různých vojenských operací. Centrum Simona Wiesenthala bylo pověřeno prošetřením jeho válečného úsilí již v roce 1990. Podle výzkumu se však nepodařilo nalézt žádné konkrétní důkazy o jeho zapojení do válečných zločinů a po válce byl považován za „neobviněného“.

Tato historická hodnocení jsou důležitá nejen pro pochopení minulosti, ale také otevírají dialog o limitech policejního jednání a odpovědnosti policistů v kritických dobách. Výstava i vědecká publikace se zabývá otázkami individuální svobody jednání a morálními dilematy, které také podněcují potřebné kritické úvahy.