Klimatický summit v Brazílii: Domorodí obyvatelé požadují právo se vyjádřit!
COP30 v Brazílii: Žádný závazný plán postupného vyřazování fosilních paliv. Domorodí lidé požadují slovo a práva na půdu.

Klimatický summit v Brazílii: Domorodí obyvatelé požadují právo se vyjádřit!
Klimatická konference OSN COP30 v brazilském Belému nakonec přinesla zklamání. Navzdory programu jednání trvajícímu více než 19 hodin neexistoval žádný závazný plán na postupné vyřazení fosilních paliv. prezident COP André Correa do Lago oznámila, že hlavní zdroje energie ropa, uhlí a plyn nebudou v závěrečném dokumentu zmíněny. Přibližně 200 zemí přijalo pouze dobrovolnou iniciativu k urychlení úsilí o ochranu klimatu.
Závěrečný dokument zmiňuje fosilní paliva pouze v kontextu „skleníkových plynů“. Závazné závazky bohatých zemí ztrojnásobit pomoc v oblasti klimatu pro chudší země, aby se do roku 2035 přizpůsobily důsledkům klimatické krize, zůstaly vágní. Finanční expert Jan Kowalzig ze společnosti Oxfam kritizoval nedostatek základního roku a konkrétních částek pro tuto iniciativu.
Domorodé protesty a požadavky
Mezitím došlo k bouřlivým scénám, když domorodí aktivisté v úterý večer zaútočili na místo klimatické konference. Tato akce, která vyústila v potyčku s bezpečnostními složkami a několik lidí bylo lehce zraněno, podtrhla tlak na účastníky konference, aby byly jejich požadavky vyslyšeny. Demonstranti křičeli hesla jako "Zdaňte multimilionáře!" a zdůraznil, že odpovědnost za globální oteplování leží na bohatých. Brazilská federální policie po incidentu zahájila vyšetřování, nejsou však žádné zprávy o zatčení.
Konference se konala v Belému sužovaném tropickými dešti a omezenou kapacitou hotelů. Mnoho domorodých skupin bylo silně zastoupeno a požadovalo více hlasu a ochrany svých pozemkových práv. Tvrdí, že zachovávají velkou část celosvětové biologické rozmanitosti, a proto by se měli aktivně zapojit do jednání o klimatu.
Role původních obyvatel v klimatické politice
Hlavní požadavky domorodých obyvatel se soustředily na větší slovo při správě jejich území a ochranu před invazivními projekty ropy, plynu a těžby. Vyzvali také k uznání pozemkových práv na dosud nevyjasněných 1,4 miliardy hektarů. Zazněly také výzvy, aby jejich tradiční znalosti byly zahrnuty do klimatické politiky. Christine Halvorson z Rainforest Foundation USA zdůrazňuje, že v důležitých projektech musí být slyšet hlasy dotčených osob.
COP30 byla jednou z prvních konferencí, na kterých byli domorodí obyvatelé přítomni více než dříve, ale to nesnižuje nejistotu ohledně realizace jejich požadavků. Diskuse o emisních certifikátech pro odlesňování jsou nadále kritizovány a podtrhují složitost současné klimatické politiky.
Klimatická konference opět ukázala, jak těžké je zavádět konkrétní opatření proti klimatickým změnám a zároveň roste tlak různých zájmových skupin, zejména původních obyvatel. Poslední dekáda byla nejteplejší v historii a vědci naznačují, že limit 1,5 stupně podle Pařížské dohody může být překročen již na počátku 30. let 20. století. Skutečnost, která podtrhuje naléhavost úsilí o ochranu klimatu.