Tunel Plöcken: Kontroverzní rozhodnutí bez účasti občanů!

Tunel Plöcken: Kontroverzní rozhodnutí bez účasti občanů!

Debata o plánovaném Plöckentunnel Průsmyk Plöckenpass je stále emotivnější a je silně ovlivněn zájmy lobby. Ústřední otázky týkající se slučitelnosti s životním prostředím, ekonomické efektivity a objemu dopravy nebyly dosud komplexně prozkoumány ani zveřejněny. Z různých stran je kritizován dojem, že o tunelu již bylo rozhodnuto a že jde o nevyhnutelné řešení.

Bilaterální odborná komise v současné době prověřuje tři varianty nového silničního propojení přes průsmyk Plöcken. Základ pro informované rozhodnutí by měl být poskytnut na podzim. Obzvláště kontroverzní je názor Cristiny Amirante, referentky infrastruktury pro region Friuli-Venezia Giulia, která se na konci července 2025 vyslovila pro 4,1 kilometru dlouhý vysokohorský tunel. Toto rozhodnutí bylo kritizováno napříč stranickými liniemi ve Friuli, protože bylo přijato bez jakékoli transparentní konzultace.

Odpor a požadavky na transparentnost

Koalice občanských iniciativ z Horního Gailtalu, Horního Drautalu a Východního Tyrolska, jakož i sekce Obergail-Lesachtal Alpine Club důrazně odporuje prohlášením tunelářské lobby. Podle iniciativ je požadována potřeba transparentního rozhodovacího procesu, který se zaměřuje na technická fakta a udržitelnost životního prostředí. Zprávy, že všichni starostové Gailtalu podporují tunel, jsou nesprávné.

Občanské iniciativy varují před finančními a ekologickými riziky výstavby tunelů. Je třeba poznamenat, že výstavba tunelu by trvala nejméně deset let a mohla by znamenat dodatečné náklady na hustou dopravu a obchvaty. Projednává se alternativní návrh na vybudování nové průjezdní komunikace, která by mohla být postavena rychleji a byla zimovzdorná. Financování tunelu z fondů EU je navíc klasifikováno jako teoretické a nejisté.

Veřejné mínění a občanská participace

Téma participace občanů je stále důležitější. Průzkum na objednávku Bertelsmannova nadace ukazuje, že 89 % občanů chce více mluvit do infrastrukturních projektů, jako je Plöckentunnel. Téměř dvě třetiny požadují od úřadů aktivnější informační politiku. Každý druhý respondent je ochoten aktivně se zapojit do účasti občanů během procesu plánování, což podtrhuje naléhavost zapojení veřejnosti do takových větších projektů.

Odpor vůči tunelu Plöckentunnel svědčí nejen o odmítnutí samotného projektu, ale také o hlubší skepsi vůči způsobu politického rozhodování. S pozitivním posílením by transparentní a inkluzivní plánování mohlo pomoci zvýšit důvěru občanů v politické procesy a podpořit udržitelný rozvoj.