Odpověď na ústřední otázku o Trumpově úderu proti Íránu

Odpověď na ústřední otázku o Trumpově úderu proti Íránu

Po nočních náletech Spojených států na tajný íránský jaderný program je nejdůležitější otázka: Co z tohoto programu zbylo? Odpověď by mohla utvářet region na další desetiletí a být klíčová pro rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájit další konflikt na Blízkém východě.

Nejistota inteligence

Tuto odpověď však komplikuje nepředvídatelná a proměnlivá povaha zpravodajských informací. Na jedné straně veřejná diskuse o jaderná zařízení ve Fordow, Natanz a Isfahán musí donutit Teherán, aby uložil svá jaderná tajemství jinde. Írán tvrdí, že jeho program je zcela mírový, i když agentura OSN pro jadernou hlídku narazila na částice uranu, které obohaceno až o 83 % jsou – těsně pod úrovní zbraní.

Skryté prvky jaderného programu

Pokud Izrael tvrdí, že íránský jaderný program má skrytý prvek, pak jej rozhodně nelze skladovat na stejných místech, kde působí inspektoři OSN. V případě Fordowa se již několik dní veřejně diskutuje o tom, jaké americké bomby mohou proniknout do jeho hlubokých jeskyní.

Suroviny potřebné pro atomovou bombu jsou malé: stačí 20 kilogramů vysoce obohaceného uranu. Ingredience pro několik zařízení by mohly být uloženy v dodávce. Ty by mohly být ukryty kdekoli v Íránu. Technologie na vytvoření zbraně je však komplikovanější a vyžaduje lidskou odbornost, na kterou se Izrael v posledních 10 dnech zaměřil tím, že se zaměřil na klíčové osoby.

Výzva sledování

Těžko si představit, že by Írán najednou byl schopen udělat tento skok pod intenzivním bombardováním izraelským letectvem, nyní také s otevřeným zapojením USA a jejich rozsáhlého sledovacího aparátu.

Ale zůstává to nejisté a Izrael nemůže mít obě strany. Tvrzení, že íránský program je pokročilý a tajný, také riskuje, že se stane něco, o čem nevíte. Mohl Írán shromáždit všechny potřebné prvky nebo dokonce jadernou bombu někde jinde a jen čekal?

Reakce na útoky a protiargumenty

Protiargument je přesvědčivý: Izrael má schopnost zabíjet íránské jaderné vědce a vojenská komanda, když spí ve svých domovech – konkrétní místnosti v obytných blocích byly zasaženy v první vlně útoků 13. června. To ukazuje na širokou a působivou hloubku průniku do velkých částí velitelské struktury Teheránu. Žádná operace není dokonalá a je možné, že Washington a Tel Aviv o situaci věděly hodně.

Nebylo to jen tak Horská pevnost Fordow to bylo zasaženo. Je pravděpodobné, že jak se prach usadí a satelitní snímky poskytnou větší jasnost při hodnocení škod, dozvíme se o dalších cílech, o kterých jsme před týdnem nevěděli. Pro odpůrce íránských jaderných ambicí – téměř všechny kromě hrstky íránských zastánců tvrdé linie – by to mělo poskytnout určitou míru zadostiučinění.

Zbývající výzvy pro Írán

Je však pravděpodobné, že útoky v sobotu večer nevyřadily úplně všechno – ne každého experta ani každý štěpný materiál. Nyní půjde o pronásledování toho, co zbylo – pronásledování přeživších a hledání možností pro případ, že by se zpanikařené prvky jaderného projektu dopustily chyby při rozptylování nebo prohledávání trosek.

Zůstanou pravděpodobně ty části íránského programu, které byly neznámé, pokud vůbec nějaké. Teherán se může rozhodnout, že bude lepší toto největší tajemství neprozradit a nepronásledovat, dokud hrozba izraelských útoků nepomine. Má smysl to rozplývat teď, když vrcholí sledování a bombardování?

Diplomatické snahy a jejich výzvy

Diplomacie by mohla – jak Trump ve svém nočním příspěvku na Truth Social naznačil, že „NYNÍ JE ČAS NA MÍR!“ – nyní se objeví znovu. Tvář diplomacie se ale oproti stavu před týdnem zcela změnila. Íránští představitelé naznačovali médiím, že by mohli být ochotni upustit od obohacování během rozhovorů minulý týden. Požadavky na Írán by se nyní mohly zaměřit na jeho program balistických raket, jejichž odzbrojení již dlouho požadují američtí Hawks.

Zdá se, že k tomu již dochází rychle, prostřednictvím intenzivního používání raket proti Izraeli a v důsledku izraelských úderů, které tvrdí, že vyřadily většinu jeho odpalovacích ramp.

Složitá politická situace v Íránu

To, že se seznam přání Íránu pro vyjednávání nyní výrazně změnil – protože velká část toho, co doufal, že si podrží, bylo zničeno nebo rozmístěno – zdůrazňuje výzvu, před kterou stojí nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Jeho vzdušný prostor je v rukou nepřátelského letectva, jeho jaderný program je vážně poškozen a jeho vojenská infrastruktura a velení jsou rozbité, což vyžaduje, aby se neustále přizpůsobovalo a nahrazovalo, aby přežilo. Tento omezuje jeho okamžité, levné možnosti za odpověď. Přímé útoky na americké základny by jednoduše vyvolaly násilnou americkou odvetu a po tolika varování by se mohly ukázat jako neúčinné.

Asymetrické reakce a strategická trpělivost

Írán obecně přijal asymetrické reakce, aby kompenzoval své menší rozpočty a kapacity. V hlavních městech Evropy a v Hormuzském průlivu jsme se o tom mohli v nejbližších dnech přesvědčit. Írán musí prokázat určitou formu odstrašení a deeskalovat, aby přežil.

Ale schopnost Íránu myslet dlouhodobě a jeho strategická trpělivost to obstojí. Neexistují žádné skutečné volební cykly, které by bránily ajatolláhovu rozhodování. Íránci mají čas se přeskupit a reagovat, až se situace uklidní.

Role Spojených států na Blízkém východě

Na druhou stranu Spojené státy mají v tomto regionu špatné výsledky. Včera v noci dosáhli pochybného vyznamenání, že během pouhých 20 let vybombardovali kompletní kartografický zásah národů od Sýrie po Afghánistán. Nepodařilo se jim však svrhnout Asadův režim v Sýrii a navzdory letitému úsilí byli svědky rozsáhlých změn, které zlikvidovaly jednoho z klíčových regionálních zástupců Íránu. Jejich nejdelší válka v Afghánistánu skončila ponižujícím způsobem. Irák také začal kontroverzními informacemi o zbraních hromadného ničení a po letech ničení a ztrát skončil fiaskem.

Írán není Irák a minulou noc nebylo 20. března 2003, kdy začala americká zpackaná invaze do této země. Trumpovy ambice v Íránu nemají žádný základní prvek a jeho cílem bylo něco, co bylo široce podporováno spojenci a mohlo být na dosah. Ale pochybné výsledky Spojených států a arogance kolem Trumpova drtivého použití síly by měly zvýšit znepokojení regionu ohledně nepředvídatelných věcí, které jsou před námi.