Zákaz šátků pro dívky: Ústava nebo diskriminace?

Zákaz šátků pro dívky: Ústava nebo diskriminace?

23. října 2025 vyvolá v Rakousku bouřlivé diskuse plánovaný návrh zákona zakazujícího šátky pro dívky mladší 14 let. Návrh počítá se zákazem nošení šátků ve školách, což je nařízení, které již v podobné podobě zrušil Ústavní soud (VfGH) v roce 2020. Soud rozhodl, že takový zákaz porušuje náboženskou neutralitu státu a diskriminuje muslimské ženy.

V současném recenzním řízení byly reakce na nový návrh klasifikovány převážně jako negativní. Instituce, jako jsou ministerstva spravedlnosti a náboženské komunity, vyjadřují silné obavy ohledně ústavnosti a diskriminační povahy zákona. Advokátní komora upozorňuje na nejasnosti v definici pojmu „zahalování hlavy“, zatímco advokát pro rovné zacházení kritizuje jednostranné zaměření na šátek.

Náboženská neutralita a diskriminace

Právní experti varují, že zákon ovlivňuje muslimské dívky jednostranně bez použití genderově a nábožensky neutrálního jazyka. Toto nerovné zacházení se setkává s ostrou kritikou, zejména s ohledem na dostupné údaje, které poskytují jen málo spolehlivých údajů o dotčených studentech. Náboženští představitelé si také stěžují na nedostatek konzultací s muslimskou mládeží.

Ústředním problémem kritiků je možné vyloučení studentů, kteří nosí šátek z náboženských důvodů. Islámské náboženské společenství v Rakousku (IGGÖ) a Alevitské náboženské společenství projekt popisují jako porušení základních práv a varují před selektivním zákazem, který se týká pouze muslimských dívek, zatímco podobná pravidla pro chlapce se neřeší.

Podpora a obavy

Přes převážně kritické hlasy se najdou i zastánci zákona. Psychologové tvrdí, že zákaz by mohl pomoci podpořit rozvoj identity dětí tím, že jim umožní vyrůstat bez náboženských symbolů ve škole. Odborový svaz učitelů školou povinných zdůrazňuje cíl sebeurčení, ale také upozorňuje na riziko dodatečné zátěže škol.

Celkem bylo k návrhu zákona podáno přes 400 připomínek. Velká část této zpětné vazby, z níž většina pochází od soukromých osob, se obává diskriminace. Spolková rada mládeže a IGGÖ vyjadřují jasné odmítnutí zákona, protože jej považují za porušení náboženské svobody a principu rovnosti. Ministerstvo spravedlnosti má pochybnosti o praktické implementaci zákona, zejména s ohledem na požadované sankce, které stanoví správní pokuty až do výše 1000 eur. Současný vývoj vyvolává otázky ohledně právního základu a platnosti návrhu zákona.

Celkově zůstává nejisté, zda předloha zůstane ve stávající podobě, protože diskuse o nakládání s náboženským oděvem ve školách pokračují. Jak ukazuje současná debata, právo na rovnost a náboženská neutralita státu jsou ústředními body sporu v nadcházející politické scéně.

[Krone] uvádí, že...

[MyDistrict] zdůrazňuje, že...

[Kurier] dodává, že...