Trump a Putin: Šokující zvrat v konfliktu na Ukrajině!

Trump a Putin: Šokující zvrat v konfliktu na Ukrajině!

Donald Trump si 20. května 2025 pochvaloval telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který vyvolal v Evropě hrůzu. Toto odhalení přichází v kritické době, kdy se evropští lídři jako kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron a premiér Keir Starmer snaží přesvědčit Trumpa, aby zaujal tvrdší postoj vůči Rusku. Po dvouhodinovém rozhovoru s Putinem však Trump svou pozici opustil a nyní označil Rusko za „důležitého obchodního a ekonomického partnera“.

Trump v rámci těchto změn také vyzývá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se dohodl s Ruskem. Merz však zdůraznil, že Evropa zesílí tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí. Mezitím v řadách unijních diplomatů panují obavy, že ztráta Trumpa jako partnera by mohla ohrozit i NATO, což by mohlo vést k vážnému otřesu v transatlantické bezpečnostní architektuře.

Evropské reakce

Reakce na Trumpův postoj se různí. Ministr zahraničí EU se rozhodl splnit 17. sankční balíček EU vůči Rusku, přičemž přípravy dalšího balíčku s dopadem na energetický a bankovní sektor jsou již v plném proudu. Nejistota ohledně podpory zemím EU blízkým Rusku, jako je Maďarsko, zůstává problémem, který zpochybňuje jednotu EU. Trump zase oznámil, že bude vetovat americký sankční balíček a o možných amerických sankcích mlží.

Evropské hlasy v této souvislosti varují před důsledky, které by Trumpova agenda mohla mít na geopolitickou stabilitu. Posledních 76 let transatlantické bezpečnosti bylo charakterizováno silným závazkem k mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech. Trumpovy kroky, včetně podkopávání strategie kolektivní obrany NATO, zvyšují obavy o bezpečnost Evropy. Evropští lídři se snaží udržovat vazby s Trumpem, aby si zachovali vliv při vyjednávání s Putinem, a zároveň zdůrazňují potřebu posílit Ukrajinu nezávisle na americké podpoře.

NATO a evropská obrana

Od roku 2014 čelí NATO výzvě zajistit důvěryhodné odstrašení a obranu. To vyžaduje úpravy vojenských sil, velitelských struktur a rozhodovacích procesů. Po studené válce se zaměření na krizové řízení změnilo a je klíčové, aby země NATO reformovaly své vojenské schopnosti, aby adekvátně reagovaly na hrozby ze strany Ruska.

Vojenská mobilita zůstává klíčovým problémem, ačkoli problémy s civilní infrastrukturou a národními dohodami stojí v cestě rychlému nasazení jednotek v případě krize. Politické orgány, jako je Severoatlantická rada, jsou stále důležitější a důvěryhodnost NATO do značné míry závisí na jeho schopnosti zajistit rychlou reakci na hrozby.

Současná geopolitická situace vyžaduje, aby evropské země vyvinuly nezávislou bezpečnostní strategii, která by rozhodně čelila výzvám, které představuje Rusko. Kapitulování před Trumpovou agendou by mohlo z dlouhodobého hlediska vést ke zvýšení ruské dominance ve východní Evropě.