Meinl-Reisinger požaduje jasná čísla v rozpočtovém chaosu – další změna kurzu?

Meinl-Reisinger požaduje jasná čísla v rozpočtovém chaosu – další změna kurzu?

23. listopadu 2025 nová vláda iniciovala jasnou změnu kurzu rozpočtové politiky na federální úrovni. Pro udržení finanční stability by se letos mělo ušetřit minimálně 7,5 miliardy eur. Ministr zahraničí Meinl-Reisinger kritizoval neustále se měnící rozpočtové údaje a vyzval k ukončení „létání naslepo“. Zdůrazňuje nedostatek zemí, které by poskytly jasná a kumulativní čísla relevantní pro dodržování maastrichtských kritérií.

Ústředním zájmem vlády je pakt stability, který upravuje dluhové opce spolkových zemí a musí být předložen EU do konce roku. Předchozí vládě se nepodařilo vyjednat stabilní pakt, což Meinl-Reisinger kritizoval jako nezodpovědné.

Pakt stability a jeho význam

Pakt stability a růstu, založený na článku 126 SFEU a nařízení (ES) č. 1466/97 a č. 1467/97, ​​má zajistit finanční stabilitu v eurozóně. Mezi hlavní požadavky patří rozpočtový schodek maximálně 3 % HDP a veřejný dluh maximálně 60 % HDP. Pro posílení paktu musí státy účastnící se eura každoročně předkládat aktualizované programy stability, přičemž důležitou roli v případě překročení hrozících deficitů hrají varování Evropské komise. Zde Důležité je, že skutečné překročení bude předmětem postupu při nadměrném schodku s případnými sankcemi ve formě pokut.

Meinl-Reisinger také kritizoval vysoké výdaje na federální i státní úrovni. Zbytečné utrácení lze pozorovat zejména ve Štýrsku. Plánovaným ústředním bodem nového paktu stability je zákaz dvojího a trojitého financování, který má řešit kontroverzní otázky za účelem lepšího hospodaření s finančními zdroji.

Reformy a budoucí výzvy

Poslední reforma Paktu stability se uskutečnila v roce 2024 a jejím cílem bylo dále omezit nový dluh a celkový dluh v zemích eurozóny a zavést jasné regulace výdajových cest. Členské státy musí předložit strategii hospodářské a finanční politiky na příštích 4 až 5 let, přičemž roční limit deficitu nesmí opět překročit 3 % HDP. Princip cesty výdajů dále zdůrazňuje význam strategických investic při posilování vlastnictví členských států.

V další kritické poznámce Meinl-Reisinger odmítl Hackerova obvinění z odmítnutí rozpočtových cílů jako „neoliberálních modelů“ a dal jasně najevo, že by měla být podporována výjimka pro výdaje na obranu podle maastrichtských kritérií. Hospodářská komora také požaduje přístup k rezervám a snížení odvodu komory, aby se snížily mzdové náklady firem.

S touto komplexní agendou zaujímá nová vláda rozhodný přístup k zajištění finanční stability a provádění nezbytných reforem, přičemž zároveň dohlíží na výzvy související s požadavky EU.