Postup při deficitu EU: Jak to Rakušané doopravdy myslí!

Postup při deficitu EU: Jak to Rakušané doopravdy myslí!

Dne 28. března 2025 představí pořad MTV „Aktuell: Die Woche“ s moderátorem Meinradem Knappem, politickým konzultantem Thomasem Hoferem a anketářem Peterem Hajkem průzkum o postoji rakouského obyvatelstva k možnému postupu při deficitu EU. Průzkum, který proběhl od 24. do 27. března a zahrnoval 500 Rakušanů oprávněných volit, ukazuje, že obyvatelstvo je k této otázce do značné míry lhostejné. Podle výsledků průzkumu OTS 20 % dotázaných vítá proceduru schodku EU, zatímco 28 % ji odmítá. Kromě toho 24 % nepovažuje téma za důležité a 28 % buď neví, nebo žádné informace neuvádí.

Podpora a odmítnutí deficitní procedury je patrné zejména v závislosti na skupině voličů. Podporu možnému postupu vyjadřuje 36 % voličů Zelených, zatímco voličů ÖVP a SPÖ tak činí pouze 30 %. Na druhou stranu 43 % voličů FPÖ odmítá proceduru deficitu, což naznačuje obavy z možného paternalismu ze strany EU.

Vyhnout se postupu při nadměrném schodku

Rakousko po schůzce ministra financí Guntera Mayra s eurokomisařem Valdisem Dombrovskisem úspěšně odvrátilo unijní deficitní proceduru. Zpětná vazba od Evropské komise potvrdila, že opatření předložená Rakouskem mohou v roce 2025 snížit deficit pod 3 %. BMF suverenita rozpočtové politiky Rakouska mohla být zachována. To znamená, že Rakousko není každých šest měsíců kontrolováno Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí.

Odvrácení deficitního řízení má pro Rakousko pozitivní finanční důsledky, včetně nižších úrokových nákladů na finančních trzích, což usnadňuje sjednávání úvěrů za výhodnějších podmínek. Tento vývoj je obzvláště relevantní, protože Fitch zhoršila výhled pro Rakousko kvůli hrozbě postupu při nadměrném schodku. Odvrácením řízení má však Rakousko možnost dále podnikat za výhodných podmínek.

Výzva pro fiskální politiku

Rakousko se však nadále potýká s výzvou splnit maastrichtská kritéria stanovená v Paktu stability a růstu (SGP). Pakt o stabilitě a růstu uzavřený v roce 1997 a reformovaný v roce 2023 stanoví, že rozpočtový schodek nesmí překročit 3 % hrubého domácího produktu (HDP). Aktuální údaje ukazují, že Rakousko očekává nový dluh ve výši 3,7 % v roce 2024 a 4,1 % v roce 2025, s mírou zadlužení kolem 80 %. vyjádřit.

Příští vláda bude mít za úkol přezkoumat konkrétní opatření k realizaci přijatého balíčku opatření a zajistit, aby Rakousko do konce roku předložilo rozpočtový plán. Rozhodnutí o případné deficitní proceduře padne nejdříve v lednu na schůzce ministrů hospodářství a financí a je jasné, že bez deficitních procedur by mohl být konsolidační požadavek přes 20 miliard eur.

Koaliční jednání mezi ÖVP, SPÖ a NEOS ukazují, že v rakouské politické agendě hraje důležitou roli i otázka deficitních procedur. Dohoda o úsporách a opatřeních je zásadní pro zvládnutí výzev finanční politiky, a tím posílení rozpočtové schopnosti země jednat.