Klimatická krize u soudu: Vanuatu bojuje o budoucnost země!

Klimatická krize u soudu: Vanuatu bojuje o budoucnost země!

Svět sleduje Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu! Více než 100 zemí a mezinárodních organizací představilo své argumenty v historickém procesu, který by mohl ovlivnit budoucnost naší planety. Pod vedením Vanuatu, malého ostrovního státu v Tichomoří, vzniká otázka: Kdo nese právní odpovědnost za katastrofální důsledky změny klimatu?

Naléhavost je hmatatelná! Ralph Regenvanu, zvláštní zmocněnec Vanuatu pro klimatické změny a životní prostředí, zahájil slyšení 2. prosince silnými slovy: „Výsledky těchto jednání budou odrážet po generace a určovat osud národů, jako je ten můj, a budoucnost naší planety.“ Hrozba změny klimatu je pro Vanuatu existenční – a to nejsou plané řeči!

Výzva k odpovědnosti

Během dvou týdnů slyšení vystoupilo mnoho zemí, aby zdůraznily naléhavost tohoto problému. Ale zatímco mnoho států argumentovalo právní odpovědností, někteří hlavní producenti fosilních paliv se ocitli v izolaci. Země jako USA, Velká Británie, Rusko, Čína a Německo se snažily vyhnout odpovědnosti. "Je načase prolomit tento kruh ubližování a beztrestnosti," řekl Sebastien Duyck, senior právník z Centra pro mezinárodní právo životního prostředí (CIEL).

15 soudců ICJ nyní stojí před dvěma zásadními otázkami: Jaké jsou právní povinnosti států v mezinárodním právu chránit klima a životní prostředí před emisemi skleníkových plynů způsobených člověkem? A jaké právní důsledky mají vlády, pokud jejich jednání nebo opomenutí způsobí značné škody na klimatu a životním prostředí?

Globální solidarita a obavy

Slyšení byla doprovázena protesty, když aktivisté před ICJ demonstrovali požadující okamžitou akci proti změně klimatu. Do popředí se dostal i Stát Palestina, který požadoval, aby mezinárodní právo hrálo ústřední roli při ochraně lidstva před nebezpečím změny klimatu. „Není pochyb o tom, že pokračující ilegální okupace Palestiny Izraelem má negativní dopady na klima,“ řekl Ammar Hijazi, palestinský velvyslanec v Nizozemsku.

Východní Timor, také známý jako Timor-Leste, podpořil argumenty Vanuatu a poukázal na to, že klimatická krize je výsledkem historických a probíhajících akcí průmyslových zemí. "Tyto národy jsou z drtivé většiny odpovědné za klimatickou krizi, a přesto dopady změny klimatu nerespektují žádné hranice," zdůraznila Elizabeth Exposto, náčelnice štábu premiéra Východního Timoru.

Nejnovější vývoj není jen právní bitvou, ale také známkou rostoucí nespokojenosti s pokrokem v jednáních OSN o klimatu. Nedávný summit COP29 v Baku skončil tím, že bohaté země přislíbily 300 miliard dolarů ročně na boj proti změně klimatu do roku 2035. Mnozí však tento slib považují za vtip ve srovnání se skutečnými náklady, které musí nést rozvojové země.

"Je nepřijatelné, že COP nedokázala dosáhnout dohody o snížení emisí," poznamenal Regenvanu. "Potřebujeme kolektivní reakci na změnu klimatu, která není založena na politickém pohodlí, ale na mezinárodním právu." Oči světa jsou upřeny do Haagu – rozhodnutí ICJ by mohlo nastavit kurz pro další generace!