Klimatický summit v Belému: protesty a patová situace v klíčových jednáních

Klimatický summit v Belému: protesty a patová situace v klíčových jednáních

Dnes, 15. listopadu 2025, mezinárodní jednání na klimatickém summitu OSN v Belému čelí kritické fázi. Mnoho ekologických organizací má po prvním týdnu konference COP30 smíšené hodnocení s tím, že v jednání nedošlo k žádnému pokroku. Občanská společnost volá po zásadním obratu v ochraně klimatu a lesů. Greenpeace ostře kritizuje stagnaci jednání a požaduje jasné závazky v boji proti odlesňování.

Organizace vítají nový fond pro tropické pralesy, který má být na tomto summitu spuštěn, jako důležitý krok v boji proti odlesňování. Povinnost států platit však zůstává dobrovolná, což zpochybňuje její účinnost. Jasmin Duregger, expertka na klima z Greenpeace Austria, vyzývá k větší rychlosti jednání, aby bylo dosaženo požadovaného cíle 1,5 stupně akčního plánu, který se zaměřuje na ochranu klimatu a lesů.

Protesty a odpor

Jednání provázejí silné protesty. Domorodé skupiny a organizace občanské společnosti jsou aktivní a požadují klimatickou spravedlnost a ochranu svých území. Protest lodí s více než 200 loděmi, včetně vlajkové lodi Greenpeace „Rainbow Warrior“, byl obzvláště působivý. Paralelně s konferencí OSN o změně klimatu se navíc koná „People's Summit“, kterého se účastní stovky organizací.

Velký sobotní protestní pochod složený z tisíců původních obyvatel a klimatických aktivistů se pohybuje centrem Belému. Tyto demonstrace zdůrazňují tlak, který domorodí aktivisté vyvíjejí na vlády, aby chránily přírodu a klima. Vlezlé blokády před hlavním vchodem na konferenci ze strany domorodých obyvatel podtrhují závažnost jejich požadavků.

Zaměřte se na fond tropických pralesů

Ústředním bodem jednání je Fond tropických lesů (TFFF), který má odměňovat země tropických pralesů za snižování míry odlesňování. Fond tropických lesů má potenciál koordinovat opatření související s odlesňováním v Brazílii a dalších zemích. Greenpeace však upozorňuje, že lidé často vydělávají na ničení lesů kvůli krátkodobým ziskům. Mezi takové praktiky patří kácení stromů, přeměna lesů na plantáže a vyklízení půdy pro zemědělskou půdu.

Význam neporušených deštných pralesů nelze příliš zdůrazňovat. Nejenže ukládají CO₂, regulují klima a zajišťují srážky, ale jsou také klíčové pro potravinovou bezpečnost a stabilitu regionů. Podle WWF jsou deštné pralesy domovem přibližně dvou třetin světové biologické rozmanitosti, a jsou proto nezbytné pro přežití mnoha druhů a rovnováhu ekosystémů.

Politické závazky a výhled

Rakouský ministr pro klima Norbert Totschnig bude v Belému vyjednávat druhý týden a čelí intenzivní kritice, zejména ze strany Greenpeace, která ho obviňuje z krácení mezinárodních finančních prostředků v oblasti klimatu. Také se na něj obrací výzva, aby upustil od blokády nařízení EU o odlesňování. Kromě toho ekologické organizace požadují od Německa jasný finanční závazek na podporu fondu tropických pralesů, aby podpořily globální požadavky na ochranu klimatu a biologické rozmanitosti.

Jednání COP30 jsou naplánována na několik příštích dní a občanská společnost doufá v brzkou dohodu, která se zaměří jak na ochranu klimatu, tak na zachování cenných deštných pralesů. Závazek mezinárodního společenství je zásadní pro společný boj proti hrozbě změny klimatu.

Více informací naleznete v článcích od vídeň.at, Greenpeace a WWF.