Karner v Paříži: Zabezpečte hranice EU a zastavte nelegální migraci!
Ministr vnitra Gerhard Karner se v Paříži setkává se svým francouzským kolegou Brunem Retailleauem, aby diskutovali o opatřeních proti migraci a převaděčům.

Karner v Paříži: Zabezpečte hranice EU a zastavte nelegální migraci!
Ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP) cestuje do Paříže, aby se setkal se svým francouzským protějškem Brunem Retailleauem. Těžištěm jednání jsou společná opatření proti nelegální migraci a převaděčům, jak uvádí [oe24]. Karner zdůrazňuje nutnost ochrany vnějších hranic EU a zvýšení deportací z Evropy, což považuje za klíčové pro společný evropský azylový systém (CEAS).
Dalším ústředním tématem rozhovoru je naléhavost implementace Paktu EU o azylu a migraci. Je zdůrazněno, že otevřená struktura vnějších hranic EU umožňuje migrantům podávat žádosti o azyl, i když je řada z těchto žádostí následně zamítnuta. Tento problém si uvědomuje i Evropská komise, která pracuje na novém CEAS, jehož podrobnosti hodlá předsedkyně Komise Ursula von der Leyen představit 23. září, jak si můžete přečíst v informacích [FPOE].
Výzvy evropské migrační politiky
Výzvy vyplývající ze současné migrační situace jsou různorodé. Dublinská dohoda ponechává odpovědnost za žádosti o azyl na první zemi EU, do které migrant vstoupí. Země jako Řecko a Itálie jsou obzvláště zranitelné, protože často fungují jako první přístavy. Rakousko a Německo na druhou stranu také trpí vysokým objemem žadatelů o azyl, i když nejsou na vnější hranici.
Zvláště závažným problémem zůstává nedostatečný počet deportací nelegálních migrantů. V roce 2019 obdrželo příkaz k opuštění země 514 000 státních příslušníků třetích zemí, ale pouze 162 000 opustilo EU. To znamená, že více než 650 000 státních příslušníků třetích zemí nadále žije v EU nelegálně. Tlak na stávající systém roste, protože chybí skutečná praktická řešení ke zlepšení situace, což je jasně naznačeno v [FPOE] analýzách.
Legální migrace jako řešení
Dalším aspektem, který je součástí debaty o migraci, je potřeba vytvořit legální migrační trasy. Přesídlení by mohlo přivést osoby, které potřebují ochranu, přímo do EU, což by snížilo závislost na pašerákech. Například v roce 2019 přišlo do EU přes přesídlení kolem 31 000 lidí a zároveň bylo podáno přes 720 000 žádostí o azyl.
Kromě toho jsou pro evropské hospodářství důležití vysoce kvalifikovaní pracovníci ze zemí mimo EU. V roce 2023 obdrželo modrou kartu EU asi 89 000 lidí, přičemž největší podíl vydalo Německo. Tato legální cesta je pro trh práce důležitá, jak ukazují nejnovější statistiky [Eurostatu]. Potřeba přilákat do EU vyškolené odborníky zůstává důležitým hlediskem v souvislosti s migrační politikou.
Nadcházející dialog mezi Karnerem a Retailleau by mohl být zásadní pro budoucí migrační politiku EU. Oba ministři čelí výzvě zavést účinná řešení, která zajistí bezpečnost vnějších hranic a zlepší právní rámec pro migraci.