Pět let po útoku: Halle vzpomíná na oběti na Humboldtstrasse
Pět let po útoku na synagogu v Halle obyvatelé referují o svých životech, vzpomínkách a pocitech bezpečí.
Pět let po útoku: Halle vzpomíná na oběti na Humboldtstrasse
Od strašlivého útoku na synagogu v Halle uplynulo pět let. Anett Oertel, která bydlí hned vedle kostela na Humboldtstrasse, si všimne určité známosti tohoto místa: „V každodenním životě na to nemyslím pořád,“ vysvětluje. Zdá se, že pocit ohrožení, který byl s tehdejším brutálním útokem spojen, pominul, i když vzpomínky blednou.
Dne 9. října 2019 se ozbrojený útočník pokusil vniknout do synagogy během nejvyššího židovského svátku Jom Kippur, aby zavraždil shromážděné věřící. Zamýšlenému masakru zabránily pouze dřevěné dveře, zatímco atentátník zastřelil na chodníku před synagogou kolemjdoucí, čtyřicetiletou Janu Langeovou.
Trvalé vzpomínky
Brutální obrazy útoku jsou stále hluboce vryty do myslí některých obyvatel. 43letý muž, který žije naproti synagoze, popisuje svůj zážitek: „Tyto obrazy jsou samozřejmě vypáleny.“ Sám viděl útočníka oknem a vraždu Jany Langeové. To je vzpomínka, na kterou se jen tak nezapomíná.
Další obyvatel, který tou dobou natáčel mobilním telefonem a záběry předal policii, uvádí, že pocit bezpečí na ulici udržuje neustálé policejní nasazení. Na opačné straně ulice zabírá hodně místa trvale obsazený kontejner, který má zajistit bezpečnost. Slýcháme ale i to, že hluk způsobený policií některým obyvatelům vadí.
Nový normál
Život na Humboldtstrasse se změnil, ale mnoho obyvatel uvádí, že si zvykají. „Stále tu rád žiju a cítím se bezpečně,“ říká 39letý muž. Pro některé však zůstává to, co se stalo, všudypřítomné; Na památku zesnulé Jany Lange a obětí útoku se v den výročí pokládají květiny.
Někteří obyvatelé jsou zároveň nespokojeni s bezpečnostními opatřeními, která v den výročí opět začnou platit. „Uzavření obchodu mě štve,“ vysvětluje majitelka firmy, která toho dne svůj podnik zavře, aniž by očekávala jakoukoli kompenzaci. Dopravu ovlivní další opatření v oblasti, což je pro mnohé zdrojem frustrace.
Při vzpomínce 87letý důchodce říká, že si v den útoku ničeho nevšiml, ale velmi ho zasáhly diskuse o zločinu, které následovaly. „Škoda, že ta žena zemřela,“ říká s tím, že ztrátu Jany Langeové považuje za obzvlášť tragickou. Útok pro něj zůstává součástí reality jeho života, která ho bude provázet, dokud bude bydlet poblíž synagogy.