EU plánuje nová pravidla: Rychlejší deportace bez individuálního napojení!

EU plánuje nová pravidla: Rychlejší deportace bez individuálního napojení!

Evropská komise výrazně pokročila v implementaci azylového a migračního balíčku, vyhlášeného 20. května 2025. Těžištěm nových nařízení je návrat osob bez práva na pobyt do bezpečných třetích zemí. Pod vedením komisaře Magnuse Brunnera byly vypracovány návrhy nového nařízení o navracení, které má urychlit deportaci odmítnutých žadatelů o azyl. ots.at hlášeno.

Ústředním aspektem nových nařízení je, že individuální spojení mezi dotčenými osobami a třetími zeměmi by nemělo být nezbytně nutné. Komise povoluje deportace do těchto zemí, pokud lidé již těmito zeměmi cestovali. Členské státy by měly mít možnost uzavřít dohody se třetími zeměmi, které umožní nekomplikované deportace. Lukas Mandl, bezpečnostní mluvčí ÖVP v Evropském parlamentu, vyzývá k rychlému a komplexnímu vypracování těchto dohod a aktivní podpoře ze strany Evropské komise.

Jednodušší návratnost pro členské státy

Chystané změny mají za cíl vytvořit jednotné řešení pro všechny členské země EU. Hlasitý zdf.de Loni se návraty v azylovém a migračním balíčku neřešily kvůli nedostatku konsenzu. S novou většinou nyní dochází k novému pokusu o zavedení nařízení o návratu, které stanoví, že odmítnutí žadatelé o azyl z jednoho státu EU mohou být uznáni v jiných státech EU a deportováni tam.

Toto nařízení ilustruje příklad: Odmítnutý žadatel o azyl v Rakousku nemohl zahájit nové řízení v Německu; místo toho by Německo provedlo repatriaci a obdrželo finanční náhradu od Rakouska. V roce 2024 vzrostl počet deportací z Německa oproti předchozímu roku o 22 %, zatímco počet žádostí o azyl klesl o třetinu. Kontroverzním bodem tohoto nařízení je delší doba zadržení pro osoby povinné opustit zemi, která může být běžně až 12 měsíců s možností prodloužení o dalších 12 měsíců.

Kritika a výzvy

Kritici, jako je poslanec za Zelené Erik Marquardt, varují před nebezpečím, které by s sebou nové nařízení mohlo pro uprchlíky přinést, protože by mohli být dlouhodobě zadržováni, aniž by se dopustili trestného činu. O myšlence „návratových uzlů“ ve třetích zemích se také diskutuje s cílem zřídit návratová centra. Maďarsko a Itálie po takových centrech volaly, Marquardt zpochybňuje účinnost těchto opatření a poukazuje na tzv. albánský model, který počítá s azylovým řízením v zahraničí.

V roce 2024 Německo zaznamenalo přes 40 000 lidí, kteří museli zemi opustit. Cílem je podporovat intenzivnější spolupráci se třetími zeměmi s cílem usnadnit tento návrat. Diskutuje se také o tom, zda jsou přípustné deportace do nebezpečných třetích zemí, což je zvláště kontroverzní v případě zamítnutých žádostí o azyl.

V širším kontextu migrace ukazuje, že v roce 2023 obdrželo modrou kartu EU asi 89 000 vysoce kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, přičemž největší počet jich vydalo Německo. V EU byl rovněž vydán značný počet povolení ke studiu a výzkumu, což ilustruje dynamiku trhu práce a přistěhovalectví. ec.europa.eu hlášeno. Vývoj migrační politiky je proto spojen s řadou výzev a příležitostí v EU.