Rozdíly v nouzové péči: Berlín vs. Braniborsko v centru pozornosti!

Rozdíly v nouzové péči: Berlín vs. Braniborsko v centru pozornosti!

Nedávná studie zdravotní pojišťovny Barmer ukázala alarmující rozdíly v provozu záchranných služeb v Německu, zejména mezi spolkovými zeměmi Berlín a Braniborsko. Data jsou z roku 2022 a byla zveřejněna 9. října 2024. Dávají představu o tom, jak variabilní je pohotovostní péče v Německu, a vzbuzují zájem o ekonomické dopady těchto rozdílů.

Podrobná analýza ukazuje, že operace sanitek v Braniborsku způsobují přemrštěné náklady. Zatímco hovor s lékařem na pohotovosti stojí téměř 1500 eur, v Berlíně je cena jen 660 eur. Hovory bez pohotovostního lékaře jsou v Braniborsku také mnohem dražší, zhruba 800 eur, než v hlavním městě, kde jsou náklady přes 160 eur. Tyto rozdíly ve financování vyvolávají otázky, zvláště když uvážíte, že záchranné týmy v Berlíně musí vyjíždět mnohem častěji.

Výzva operací

Čísla ukazují, že berlínské pohotovostní služby jsou často konfrontovány s vysokou zátěží. Spoluautor studie Janosch Dahmen vysvětluje, že je to částečně způsobeno městskými podmínkami. Ve větších městech jsou lidé častěji odkázáni na záchranu, což je dáno mimo jiné vyšším počtem jednočlenných domácností a celkově zranitelnějším obyvatelstvem.

Studie také poukazuje na to, že Berlín má překvapivě nízké náklady na nasazení ve srovnání s jinými městskými státy, jako je Hamburk a Brémy, a zároveň město dostává méně peněz od zdravotních pojišťoven. To je problematické, protože tyto finanční mezery mohou bránit potenciálním investicím do zdravotního systému. Dahmen zejména zdůrazňuje, že Berlín často do vyúčtování nezahrnuje všechny relevantní náklady, jako je zpracování tísňových volání, které v jiných spolkových zemích může stát 50 až 70 eur za hovor.

Urgentní péče a role lékařů na urgentních příjmech

Dalším pozoruhodným výsledkem studie je nízká frekvence využívání pohotovostních lékařů v Berlíně. Podíl provozu záchranné služby bez pohotovostního lékaře výrazně převyšuje hodnoty ostatních spolkových zemí, což by mohlo svědčit o neefektivním využívání zdrojů. Studie ukazuje, že jen zlomek hovorů bez pohotovostního lékaře obslouží hasiči – většinu tvoří sanitky.

Složitý berlínský zdravotní systém znamená, že mnoho občanů míří na pohotovost, často v zoufalé situaci, protože nemohou najít dostupného rodinného lékaře. Dr. Philipp Kellner, vedoucí lékař centrální pohotovosti na klinice Vivantes, to popisuje jako velkou výzvu, která má často negativní dopad na každodenní procesy na klinikách.

Aby se tyto problémy vyřešily, odborníci volají po zlepšení systému. Návrhy zahrnují posílení primární péče, zejména o starší lidi a osoby, které péči potřebují. Tato dodatečná opatření by mohla pomoci výrazně snížit zátěž pro záchranné služby.

Zajištění zlepšené pohotovostní péče v Berlíně by mohlo být podpořeno také zavedením modelu „komunitního zdravotního ošetřovatelství“. Tento typ péče by zajistil, že pacienti v této oblasti budou moci získat odpovídající péči doma, aniž by se museli spoléhat na pohotovostní služby.

V souhrnu studie Barmer zdůrazňuje, že rozdíly v nouzové péči mezi Berlínem a Braniborskem se netýkají pouze nákladů, ale také způsobu, jakým je o lidi v případě nouze postaráno. K optimalizaci zdravotní péče pro všechny zúčastněné jsou nutné naléhavé reformy.

Podrobné informace o tématu naleznete v celém článku na www.rbb24.de.