Zima se stává iluzí: odborníci varují před zimní mrkví!

Předpovědi počasí na zimu 2025 ukazují neobvyklou odchylku od očekávání. Podle kvalifikovaného meteorologa Dominika Junga se jev nazývá „zimní mrkev“, protože se předpovídaná zima nenaplňuje. Místo mrazu a sněhu se v mnoha regionech objevují mírné teploty a déšť, zejména na začátku roku. 6. ledna se na západě Německa očekávají teploty až 14 stupňů. Tyto zmírňující povětrnostní podmínky jsou výsledkem moderních modelů počasí a také globálního oteplování, které vede k netypickým lednovým teplotám.

Jung poukazuje na to, že modely počasí často přeceňují chlad a sníh na základě historických vzorů. Aktuálně převažující teplé vzduchové hmoty zničily původní zimní očekávání. Odborníci také varují, že globální oteplování vede k nepředvídatelnějšímu počasí a přesné předpovídání zimního počasí je stále obtížnější. Ačkoli se nové chladné počasí předpovídá na polovinu ledna, pravděpodobnost zůstává nejistá. Pojem „zimní mrkev“ symbolizuje zklamané naděje na skutečnou zimu, jako je Rtuť hlášeno.

Globální oteplování a jeho důsledky

Globální oteplování zaznamenalo výrazný nárůst v roce 2023. Globální průměrná povrchová teplota byla téměř o 1,5 stupně Celsia nad srovnatelným obdobím 1850 až 1900. Pro srovnání: v roce 2022 byla teplota o 0,3 stupně nižší. Dr. Helge Gößling z Institutu Alfreda Wegenera (AWI) hovoří o „překvapivě vysokých“ teplotách a jako příčiny nárůstu teploty poukazuje na vlivy člověka, El Niño a sopečné erupce. Zvláště pozoruhodné je, že dosud nebylo nalezeno žádné vysvětlení pro zvýšení o 0,2 stupně, což z něj činí zásadní otázku ve výzkumu klimatu.

Výzkumné týmy mají podezření, že k tomuto nárůstu přispívá nedostatek nízké oblačnosti nad severním Atlantikem. Nízká oblačnost odráží sluneční světlo a má chladicí účinek, zatímco vysoká oblačnost zadržuje teplo v atmosféře. Pokles oblačnosti v malých výškách byl pozorován zejména v severních středních šířkách a tropech. K výraznému poklesu nízké oblačnosti došlo ve východní části severního Atlantiku, což je klíčový faktor zvýšení průměrné globální teploty. Tento vývoj mohl být podpořen oteplováním mořské hladiny a úbytkem jemných částic v atmosféře.

Gößlingovo varování říká, že globální oteplení o více než 1,5 stupně Celsia by mohlo být blíž, než se dosud myslelo. To podtrhuje naléhavost zpřísnění klimatických cílů a přijetí opatření proti následkům extrémních povětrnostních jevů, jako je např. denní zprávy hlášeno.